Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii)
Poznámka: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii) a SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii) byli dříve řazeni do společné třídy RYBY (Pisces, později Osteichthyes). Dnes jsou ovšem oproti paprskoploutvým rybách mezi svaloploutvé řazeni i čtvernožci (Tetrapoda) - linie vedoucí k obojživelníkům a vyšším obratlovcům. Jako ryby s. str. tedy chápeme pouze Actinopterygii.
Obecná charakteristika:
vývoj od prvohor, ve sladkých vodách (moře osídlili druhotně)
druhově nejpočetnější třída (24 000 druhů)
hydrodynamický tvar těla
Kostra:
různý stupeň osifikace (jeseteři - chrupavčitá kostra), chorda zatlačena těly obratlů, končetiny = ploutve
kosti mohou mít dvojí původ:
enchondrální osifikace - vznikají osifikací chrupavky
dermální osifikace - kožní původ
lebka: krycí kosti kožního původu (největší počet ze všech obratlovců) + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)
páteř: nerozlišené obratle, chorda potlačena
končetiny párové i nepárové, ploutve vyztuženy ploutevními paprsky (nerozvětvené = tvrdé, rozvětvené = měkké)
typy ocasních ploutví: difycerkní (souměrná) × heterocerkní (nesouměrná) × homocerkní (souměrná jen morfologicky, ne anatomicky)
Svalstvo:
pod kůží velký boční sval (rozdělen na myomery, tvar "W") + přepážky (myosepta)
množství drobných svalových kůstek tvaru "Y"
jazyk je nepohyblivý
u některých vznikly přeměnou svaloviny elektrické orgány
Kůže:
mnohovrstevná, obsahuje pigment
v pokožce jednobuněčné slizové žlázy (sliz - baktericidní, snižuje odpor, brání bobtnání kůže ve vodě, na suchu chrání před vyschnutím)
kryta šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry
Typy šupin:
ganoidní - kosočtverečné, nepřekrývají se; jeseter
cykloidní - celokrajné, překrývají se; lamely (circuli), letokruhy (annuli), zimní přírůstek, kanálek postranní čáry, radiální kanálek, trny; kapr
ktenoidní - na vnější straně hřebínek z ostnů, vnitřní stranou upevněny ve škáře; okoun, candát
Nervová soustava:
nejdůležitější je střední mozek, mozeček (pohyby, rovnováha)
zvláštní stavba koncového mozku
čichové laloky malé
10 párů mozkových nervů (nultý nerv nervus terminalis velmi tenký narozdíl u paryb)
převládá hmota míchy nad hmotou mozku
Smysly:
čich - voda proudí čichovými váčky, vnější nozdry (zdvojené)
chuť - v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle
zrak - ploché oči, tyčinky + čípky, vidí barevně, ostření posunem čočky, chybí víčko i slzní žlázy
sluch - málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb
rovnovážné ústrojí - otolity ve středním uchu
proudový orgán - v kůži tvoří postranní čáru = linea lateralis (vnímání pohybu a tlaku vody), "dalekohmatný" orgán
hmat - u některých druhů (např. kapr) hmatové výběžky kolem úst - vousy
Trávicí soustava:
ústa (svrchní koncová, spodní); nemá slinné žlázy
zuby se stále vyměňují, vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře, na žaberních obloucích
požerákové zuby: jsou na dně hltanu, slouží k mechanickému rozmělnění potravy (např. u kaprovitých, lze podle nich určit druh)
hltan, jícen, žaludek (pouze rozšířenina)
střevo (u pokročilých chybí spirální řasa, jsou pouze slepé výběžky)
játra se žlučníkem, slinivka břišní (rozptýlena kolem trávicí trubice a jater)
řitní otvor
vodu cedí, potravu polykají
Dýchací soustava:
žábry v žaberní dutině (ta je kryta pohyblivými skřelemi) = 4 dvojice prokrvených žaberních lupínků
voda odtéká skřelovým otvorem (skřele = operculum)
na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy
další přídatné dýchací orgány: plicní vaky u bichirů
plynový měchýř - nepárový, vniká přeměnou plicních vaků, slouží jako hydrostatický orgán, vznikl vychlípením hřbetní stěny hltanu
reguluje hustotu těla, u rychlejších druhů a u ryb žijících u dna bývá redukován
Cévní soustava:
1 předsíň + 1 komora, žilný splav, tepenný násadec = venózní srdce
jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi
vrátnicový systém v ledvinách (u pokročilých ryb tendence k jeho redukci)
červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro
Urogenitální (močopohlavní) soustva, rozmnožování:
párové ledviny pod páteří (opistonefros)
gonochoristé (u některých v průběhu života dokonce možná změna pohlaví)
párové gonády, vnější oplození
jikry (samice - jikernačky), mlíčí (samci - mlíčňáci)
vývin přímý (× bichiři)
pohlavní dimorfismus nevyvinut
obrovská nadprodukce potomstva
trdliště = místo vhodné k rozmnožování
SYSTÉM PAPRSKOPLOUTVÝCH RYB
Nadřád: BICHIŘI, též NÁSADCOPLOUTVÍ (Cladistia)
mnoho hřbetních ploutviček
difycerkní ocasní ploutev
ganoidní šupiny
plicní vaky (mohou dýchat vzduch)
zachováno spirakulum (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem)
svalnaté násadce párových ploutví
zachována spirální řasa ve střevě
larvy s vnějšími žábrami podobné larvám obojživelníků (půlcům)
Nadřád: CHRUPAVČITÍ (Chondrostei)
chrupavčitá kostra, zachovalá chorda
lebka vybíhá v rostrum, ústa extrémně spodní
heterocerkní ocasní ploutev
zachováno spirakulum
obývají pouze moře severní polokoule
obsahují jediný řád: Jeseteři (Acipenseriformes)
2 nebo 4 vousky na spodině rypce před ústy
na těle 5 řad kostěnných štítků
zástupci:
JESETER VELKÝ (3 m, 200 kg, jikry = kaviár)
JESETER MALÝ (nejmenší z jeseterů, vyskytuje se v Dunaji)
VYZA VELKÁ (největší sladkovodní ryba - 4 až 5 m, 1230 kg)
"BESTER" (kříženec vyzy velké a jesetera malého - vyšlechtěn v roce 1952)
VESLONOS AMERICKÝ (sladkovodní, vytírá se v řece Mississippi)
Nadřád: MNOHOKOSTNATÍ (Holostei)
starobylé i pokročilé znaky - přechodný článek mezi chrupavčitými a kostnatými
plynový měchýř má pomocnou dýchací funkci
lebka s velkým počtem kostí
dělí se na dvě skupiny:
Kostlíni (Ginglymodi)*
uzavřené spirakulum, heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny, spirální řasa
KOSTLÍN AMERICKÝ (tvrdé šupiny kryjí tělo jako pancíř, v řece Mississippi)
Kaprouni (Halecomorphi)*
dvojitý čelistní kloub, těla obratlů v ocasní části páteře ze dvou dílů (= diplospondylie)
šupiny tenké, okrouhlé (podobné cykloidním, ale jde o modifikované ganoidní šupiny)
dlouhá hřbetní ploutev
KAPROUN OBECNÝ
*Poznámka: Skupiny KOSTLÍNI a KAPROUNI bývají někdy uváděny jako samostatné nadřády.
Nadřád: KOSTNATÉ RYBY (Teleostei)
šupiny (cykloidní, ktenoidní) se překrývají, u některých ryb redukovány
chorda zatlačena obratli
ocasní ploutev homocerkní
plynový měchýř vznikl vychlípením hřbetní strany jícnu (u vývojově starších je spojen s trávicí trubicí, u pokročilejších je oddělen)
spirakulum nezachováno
chybí spirální řasa ve střevě, místo ní slepé vaky
dobře vytvořeny zrakové laloky
Řád: Bezostní (Clupeiformes)
mořští, výjimečně tažní
pouze měkké ploutevní paprsky; cykloidní šupiny
chybí postranní čára; plynový měchýř spojen s jícnem
často velká hejna
vývojový počátek kostnatých ryb
čeledi:
sardelovití: SARDEL OBECNÁ
sleďovití: SLEĎ OBECNÝ, SARDINKA, ŠPROT
Řád: Lososi (Salmoniformes)
sladkovodní i mořští, migrace
drobné cykloidní šupiny; nízká hřbetní poutev; před ocasní ploutví malá tuková ploutvička
zástupci:
LOSOS
PSTRUH
SIVEN
HLAVATKA
SÍH
LIPAN
Řád: Štiky (Esociformes)
sladkovodní, dravé
cykloidní šupiny; hřbetní ploutev posunuta dozadu
čeledi:
štikovití: ŠTIKA OBECNÁ
blatňákovití: BLATŇÁK TMAVÝ
Řád: Máloostní (Cypriniformes)
sladkovodní
málo tvrdých ploutevních paprsků
cykloidní šupiny; požeráková kost (mechanické rozmělnění potravy)
vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem (tudíž slyší)
čeledi:
kaprovití: KAPR, PLOTICE, STŘEVLE, BOLEN, LÍN, CEJN, JELEC, PARMA, KARAS, TOLSTOLOBIK
sekavcovití: PISKOŘ, SEKAVEC
mřenkovití: MŘENKA MRAMOROVANÁ
Řád: Sumci (Siluriformes)
většina sladkovodních, někteří mořští
dlouhé vousky; tělo lysé, někdy kryto kostěnnými destičkami; slyší
čeledi:
sumcovití: SUMEC VELKÝ
sumečkovití: SUMEČEK AMERICKÝ
pasumcovití: PASUMEC ELEKTRICKÝ (chybí hřbetní ploutev, ale má velkou tukovou ploutev, elektrické orgány se silnými výboji)
Řád: Holobřiší (Anguilliformes)
převážně mořští
hadovité tělo bez břišních ploutví, ostatní splynuly v souvislý ploutevní lem
šupiny chybí, nebo zanořeny v kůži
zachované spojení plynového měchýře s jícnem
zástupci:
ÚHOŘ ŘÍČNÍ (tření v Sargasovém moři, z jiker se líhnou larvy "monté", ty do sladkých vod, zde žijí několik let, pak se vracejí do moře, z monté brakických vod se vyvíjejí samci)
MURÉNA (zuby s jedovými žlázami, (sub)tropy)
Řád: Hrdloploutví (Gadiformes)
břišní ploutve před prsními; prodloužená hřbetní a řitní ploutev; nemají tvrdé paprsky
na bradě často nepárový vous
plynový měchýř není spojen s jícnem
zástupci:
TRESKA OBECNÁ
TRESKA JEDNOSKVRNNÁ
MNÍK JEDNOVOUSÝ
ŠTIKOZUBEC OBECNÝ
Řád: Ostnoploutví (Perciformes)
dvojitá nebo dvě hřbetní ploutve, břišní ploutve před/nad prsními; větší počet tvrdých paprsků v ploutvích
ktenoidní šupiny (s ostny)
plynový měchýř není spojen s jícnem
evolučně nejvyspělejší skupina
čeledi:
okounovití: 2 hřbetní ploutve (přední má všechny paprsky tvrdé), draví
zástupci: OKOUN, CANDÁT, JEŽDÍK
makrelovití: rychlí plavci, vykrojená ocasní ploutev, malé ploutvičky mezi hřbetní a ocasní a řitní a ocasní ploutví, chybí plynový měchýř
zástupci: MAKRELA, TUŇÁK
okounkovití: sladkovodní, dvoulaločná hřbetní ploutev
zástupci: OKOUNEK PSTRUHOVÝ, SLUNEČNICE PESTRÁ
kanicovití: nerozdělená hřbetní ploutev, tvrdé paprsky jen v její přední části
zástupce: KANIC OBECNÝ
parmicovití: 1 pár dlouhých pohyblivých vousků s chuťovými bradavkami
zástupce: PARMICE NACHOVÁ
klipkovití a pomcovití: korálové pestře zbarvené rybky, vysoké ploché tělo, malá ústa
vrubozubcovití (cichlidy): SKALÁRA, TLAMOVEC
hlaváčovití: břišní ploutve přiblížené nebo přeměněné v přísavku, chybí plynový měchýř
zástupci: HLAVÁČ, LEZEC, HLAVAČKA MRAMOROVANÁ
mečounovití: horní čelist nápadně prodloužená ("meč"), částečná endotermie, nejrychlejší plavec
zástupce: MEČOUN OBECNÝ (jediný druh)
lezounovití: trny na skřelových kostech, přídatný dýchací nadžaberní orgán (umožňuje dýchat vzduch)
zástupce: LEZOUN INDICKÝ
guramovití: často pestře zbarvení, chovají se i v akváriích
zástupci: RÁJOVCI, BOJOVNICE
Řád: Volnoostní (Gasterosteiformes)
tělo často opancéřováno kostěenými štítky
části ploutví přeměněny v trny
tvorba teritorií, péče o potomstvo
čeledi:
koljuškovití: KOLJUŠKA TŘÍOSTNÁ
jehlovití: mořští, protažená bezzubá ústa, chybí plynový měchýř, žábry lalůčkovité nebo chomáčkovité, vajíčka se vyvíjejí v "hnízdní komůrce" na břiše samce
zástupci: JEHLA MOŘSKÁ, KONÍČEK MOŘSKÝ, ŘASOVNÍK ROZEDRANÝ
Řád: Platýsové (Pleuronectiformes)
zploštělé tělo; leží na dně, zahrabávají se do substrátu; oči na jedné straně; ploutve tvoří lem kolem celého těla
larva ale symetrická, až během vývoje se pokládá na bok, oko se přesouvá na horní stranu
zástupci:
PLATÝS
KAMBALA
Řád: Ropušnice (Scorpaeniformes)
kostěné štítky na těle a hlavě; tvrdé paprsky v ploutvích (mohou se změnit v ostny)
břišní ploutve pod prsními, ocasní ploutev zaoblená
často jedové žlázy (hemotoxické/neurotoxické účinky jedu)
žijí na mořském dně
zástupci:
ROPUŠNICE OBECNÁ
PERUTÝN OHNIVÝ
VRANKA OBECNÁ
Řád: Ostnojazyční (Osteoglossiformes)
sladkovodní, převážně tropické
kostnatý jazyk; svinuté střevo leží nalevo od jícnu (u většiny ostatních ryb napravo)
zástupci:
ARAPAIMA VELKÁ
MOTÝLKOVEC AFRICKÝ (velké prsní ploutve se silnou svalovinou, umí plachtit ve vzduchu)
RYPOUN PETERSŮV (protažené rostrum zahnuté dolů)
Řád: Trnobřiší (Characiformes)
sladkovodní
někdy pestře zbarvené (akvarijní rybky)
dobře ozubená ústa; slyší; tuková ploutvička; u některých prodloužená řitní ploutev
zástupci:
TETRY (pokud barevně světélkují, označují se jako "neónky")
PIRANĚ
Řád: Nahohřbetí (Gymnotiformes)
sladkovodní
protažené, bočně zploštělé tělo
většina orgánů těsně za hlavou, velká ocasní část
elektrické orgány dvojího typu - slabé i silné
zástupce:
PAÚHOŘ ELEKTRICKÝ
Řád: Ďasové (Lophiformes)
(hluboko)mořští
široká plochá hlava; oči na svrchní straně; velká tlama
prsní ploutve přeměněné k lezení po dně
přední paprsky hřbetní ploutve samostatné, 1. z nich prodloužen, ohnut dopředu, láká jím ryby (u některých také světélkuje)
zástupce:
ĎAS MOŘSKÝ
Řád: Cípalové (Mugiliformes)
mořští, brakické vody i sladkovodní
čelisti bezzubé, nebo drobně ozubené
2 hřbetní ploutve - první s tvrdými, druhá s měkkými paprsky
zástupce:
CÍPAL HLAVATÝ
Řád: Gavúni (Atheriniformes)
mořští, brakické vody i sladkovodní
cykloidní, nebo ktenoidní šupiny
plynový měchýř oddělen od jícnu
u některých požerákové zuby
zástupci:
GAVÚNI
GAVÚNCI
Řád: Jehlice (Beloniformes)
mořští, brakické vody i sladkovodní
pouze měkké ploutevní paprsky; hřbetní ploutev hodně vzadu, nad řitní
zástupci:
JEHLICE ROHOZOBÁ (čelisti tvaru pinzety)
LETOUN MĚKKOPLOUTVÝ ("létající ryba")
Řád: Halančíkovci (Cyprinodontiformes)
většinou drobní sladkovodní
dlouhé vřetenovité tělo
pohlavní dimorfismus, samci barevnější
někteří živorodí, samci nepárové gonopodium
čeledi:
halančíkovití: HALANČÍK ČERVENÝ, HALANČÍK PŘÍČNOPRUHÝ
řivorodkovití: ŽIVORODKA KOMÁŘÍ, ŽIVORODKA DUHOVÁ, MEČOVKA ZELENÁ
Řád: Čtverzubci (Tetraodontiformes)
zkrácené/diskovité/čtverhranné tělo, krátký ocas
malé šupiny nebo kostěnné destičky s trny nebo lysé tělo
chybí břišní ploutve
malá štěrbina za skřelí, malá ústa, silné zuby vpředu srostlé v zobákovité desky
mají vakovitou vychllípeninu střeva, kterou dokáží naplnit vzduchem/vodou a přeměnit se tak v kouli
zástupci:
HAVÝŠ
ČTVERZUBEC
JEŽÍK
MĚSÍČNÍK