Paryby (Chondrichthyes)
vývoj od svrchního siluru
vymřelé třídy: PANCÍŘNATCI a ŠTÍTNATCI
morfologické tělní typy: žralok (rybovitý tvar) × rejnok (dorzoventrálně zploštělý)
plakoidní šupiny (sklovina + zubovina) jsou kostního původu (na dotek drsné)
vnitřní kostra chrupavčitá, chorda zachovalá a prostoupená těly obratlů, lebka beze švů
čelisti vznikly přeměnou prvního žaberního oblouku
zuby jsou ve více řadách, funkční je ale pouze řada první (polyfiodontní chrup)
hlava vybíhá v rypec (rostrum), pod ním štěrbinovitá ústa
většinou 5 (7) párů žaberních štěrbin, zachováno spiraculum (žaberní štěrbina mezi prvním a druhým žaberním obloukem)
párové ploutve: prsní (výšková kormidla), břišní (u samců přeměněná část slouží jako pářící orgány = pterygopody); někdy srostlé v boční ploutevní lemy
nepárové ploutve: hřbetní, ocasní (heterocerkní typ = do mohutnější horní větve proniká páteř), řitní
ploutve jsou vyztuženy rohovitými paprsky
mozek protáhlý, vyvinuté čichové laloky předního mozku, mozeček, silný nultý hlavový nerv (nervus terminalis)
smysly: zrak (dalekozrací, 12–14 dioptrií); proudový orgán (volně v kůži a na hlavě); elektrický orgán (zaznamenává pohyb kořisti - Lorenziniho ampule); čich (pár čichových váčků); vnitřní ucho (rovnovážné ústrojí)
SS: mohutný boční sval tvořen myomerami rozdělen na dorzální a ventrální část přepážkou septum horizontale
TS: svalnatý hltan (pumpování vody), velký žaludek (silné trávicí šťávy), velká játra (hydrostatický orgán, 10 % hmotnosti), střevo se spirální řasou, kloaka (společné vyústění TS, VS a RS)
paryby nemají plynový měchýř (ten je charakteristický pro ryby)
stálý pohyb zajišťuje stálý tok vody nutný k dýchání
nadbytečné soli jsou vylučovány rektální žlázou
CS: srdce má 4 oddíly (žilní splav, předsíň, komora, srdeční násadec); vrátnicový oběh ledvinný; v krvi je vysoký obsah močoviny (až 0,8 %), vyrovnává se tak osmotický tlak mořské vody
VS: prvoledviny (opistonefros) - vyúsťují do kloaky
®: vnitřní oplození; vejcorodí × vejcoživorodí (zárodky vyživovány žloutkem a sekrety stěn vaječníku) × živorodí (zárodky vyživovány krevním oběhem matky); nitroděložní kanibalismus; zárodečný vývoj může trvat i více než rok; vývoj přímý
Paryby dělíme na CHIMÉRY a PŘÍČNOÚSTÉ (žraloci a rejnoci)
CHIMÉRA HLAVATÁ (protáhlé tělo, velká ocasní ploutev, 2 hřbetní ploutve, 4 žaberní štěrbiny, zuby nejsou doplňovány - monofyodontní chrup, plakoidní šupiny netvoří souvislý kryt těla, chorda není zaškrcována těly obratlů)
ŽRALOK VELRYBÍ (18 metrů, planktonofágní - živí se planktonem)
ŽRALOK VELKÝ (planktonofágní)
ŽRALOK LIDOŽRAVÝ (zaútočí i na člověka)
MÁČKA SKVRNITÁ (žralok dlouhý asi 100 cm, při březích evropských moří)
KLADIVOUNI (žraloci s typicky rozšířenou hlavou do podoby ┬, oči jsou na koncích, dravci)
TRNUCHA OBECNÁ (rejnok, u kořenu ocasu má trn, který používá k obraně)
PAREJNOK ELEKTRICKÝ (svalovou činností vytváří statickou elektřinu - až 300 voltů - na omráčení kořisti či na obranu)