Plazi (Reptilia)

Tři tělní typy:

• • ještěrkovitý (ještěrky, hatérie, chameleóni, krokodýlové)

  • hadovitý (hadi, beznohé ještěrky)

  • želvovitý (želvy)

Fylogeneze:

• • od karbonu (z krytolebců)

  • druhohory - "věk plazů" (rychlá adaptace na různá prostředí, vznik mnoha větví specializovaných plazů)

  • kotylosauři: nejstarší plazi, prvohory

  • theriodonti: vývojová linie k savcům

  • plesiosauři: vodní plazi

  • ichtyosauři: ryboještěři

  • thekodonti: předci ptakoještěrů, veleještěrů, krokodýlů, ptáků

  • dinosauři: obojživelní nebo suchozemští, největší

  • lepidosauři: předci dnešních šupinatých plazů

Kůže:

• • silně rohovatí, epidermální šupiny (ektodermální původ), štítky, krunýře (chrání před vysycháním)

  • ve škáře chromatofory, barvoměna (chameleón)

  • kožní žlázky chybí (výskyt vzácně - např. stehenní póry samců ještěrek)

  • svlékání pokožky (ještěři po částech, hadi najednou)

  • na prstech drápy

Kostra:

• • vždy dobře osifikovaná

  • páteř členěna na krční, hrudní, bederní, křížovou, ocasní

  • žebra kromě hrudní oblasti redukována (× hadi); u hadů hrudní kost redukována

  • lebka připojena jedním kloubem k atlasu (monokondylní lebka × obojživelníci: 2 kloubní hrboly)

  • dolní čelist spojena se čtvercovou kostí (pohyblivost)

  • druhotné tvrdé patro - umožňuje jíst a dýchat zároveň

  • spánkové jámy, jařmové oblouky

  • pětiprsté končetiny (často redukce)

Svalstvo:

• • oproti obojživelníkům velký rozvoj a diferenciace

  • nově se vyvíjí mezižeberní svalstvo (výkonné dýchání hrudním košem)

Nervová soustava:

• • hlavní ústředí = koncový mozek

  • objevuje se druhotná kůra koncového mozku = neopallium

  • dobře vyvinutý mozeček

  • 12 párů hlavových nervů

  • někteří dinosauři s malou mozkovnou měli doplňkové nervové ústředí v křížové oblasti

Smysly:

• • dominantní je zrak nebo čich

  • šupinatí - Jacobsonův orgán (= dutina s chemoreceptorickým epitelem) - umožňuje vnímat pachy ústní dutinou tak, že rozeklaný jazyk zasouvá do dvojice jamek

  • někteří hadi - termoreceptory v jamkách na hlavě (čeledi hroznýšovití, zmijovití; chřestýši rozpoznají rozdíl 0,03 °C)

  • sluch - střední ucho s collumelou, u hadů ale chybí, někteří mají základ zevního zvukovodu a bubínek

  • zrak - dokonalý, hlavně u ještěrek a želv; 3 pohyblivá víčka (kromě hadů - srostlá, průhledná); u některých barevné vidění; parietální (temenní) oko (světlo × tma) - u hatérií a některých ještěrů; akomodace řasnatým svalem (mění zakřivení čočky); otáčení očních bulev svaly

Dýchací soustava:

• • výhradně plíce, kožnímu dýchání zamezuje zrohovatělá pokožka

  • dýchací cesty členěny na: hrtan, průdušnici a 2 průdušky

  • přídatné dýchací orgány u některých vodních hadů a želv: sliznice kloaky či dutiny ústní (kyslík rozpuštěný ve vodě)

  • vnější nozdry ústí do nosní dutiny, ta je rozdělená skořepinou na horní čichovou a dolní dýchací část

  • u hadů bývá v důsledku protažení těla redukována levá plíce

  • chybí hlasotvorné ústrojí, zvukové projevy vzácné; gekoni, želvy, krokodýli - vazy a blány v hrtanu

Trávicí soustava:

• • jazyk často dlouhý, vysunovatelný, někdy rozeklaný, slabě vyvinutý u želv a krokodýlů

  • zuby u krokodýlů a hadů rozlišené, želvám chybí

  • slinné žlázy, jedové žlázy (vznikly z retních žláz)

  • hltan, jícen, žaludek, střevo kloaka

  • žaludek u některých hadů roztažitelný

  • velká játra se žlučníkem, slinivka

Cévní soustava:

• • pokračuje rozdělování srdce na pravou a levou část (nejdokonalejší u krokodýlů)

  • vytváří se přepážka, 2 aortální oblouky

• ze srdce vychází

  • • z pravé komory plicní tepna: dostává hlavně odkysličenou krev

    • ze středu levý oblouk aorty: obsahuje zčásti smíšenou krev, zásobuje zadní část těla

    • z levé komory pravý oblouk aorty: dostává hlavně okysličenou krev, zásobuje hlavu, mozek, přední končetiny

• • přepážka mezi komorami ale není nikdy úplná, zůstává v ní otvor

  • při stahu komory (systole) se otvor (foramen Panizzae) uzavírá → a) nabírá odkysličenou krev, b) nabírá okysličenou krev

Urogenitální soustava:

• • pravé ledviny (metanefros)

  • močový měchýř pouze u želv a ještěrů

  • funkce plodových obalů:

    • • chorion: mechanická ochrana zárodku, obrůstá celé embryo i žloutkový váček

      • amnion: uzavřený váček s amniovou tekutinou (plodová voda), nahrazuje zárodku vodní prostředí

      • allantois: hromadí se zde metabolity, díky prokrvení má i dýchací funkci; vzniká vychlípením zadní části embryonálního střeva

  • gonády párové, u hadovitých leží za sebou

  • objemové změny v průběhu cyklu

  • samci mají kopulační orgány (výjimka hatérie) - nepárový penis u želv a krokodýlů, párové hemipenisy u šupinatých

  • velká vejce s množstvím žloutku

  • přímý vývin, vejcoživorodí nebo živorodí

  • vyvíjí se vaječný zub na proražení vaječných obalů

  • šupinatí plazi jediní amnioti, u kterých běžná partenogeneze

SYSTÉM PLAZŮ

• • zástupci:

    • MATAMATA TŘÁSNITÁ (dlouhý krk, kožní výrůstky, chobotovitě protáhlý čenich; skrytohlaví)

    • PELOMEDÚZA AFRICKÁ (dobu sucha přečkává zahrabaná do bahna; skrytohlaví)

    • ŽELVA BAHENNÍ (obojživelný druh; skrytohrdlí)

    • ŽELVA OBROVSKÁ (1,25 m, 300 kg; skrytohrdlí)

    • ŽELVA SLONÍ (podobně velká jako želva obrovská, Galapágy, velmi ohrožená; skrytohrdlí)

    • ŽELVA ŘECKÁ, syn. Ž. ŽLUTOHNĚDÁ (běžně se chová; skrytohrdlí)

    • KOŽATKA VELKÁ (největší želva, mořská, redukovaný krunýř přerostlý měkkou kůží, veslovité nohy, jediný žijící endotermní plaz! (stálá tělesná teplota 18 °C; skrytohrdlí)

    • KAJMANKA SUPÍ (sladkovodní, zakrnělý plastron, láká ryby do tlamy pohybem výrůstku na jazyku; skrytohrdlí)

    • KARETA PRAVÁ (mořská, ploutve, hlava téměř nezatažitelná, bývala lovena pro želvovinu; skrytohrdlí)

    • KARETA OBROVSKÁ (mořská, ploutve, hlava téměř nezatažitelná, lovena pro maso; skrytohrdlí)

PODTŘÍDA: ARCHOSAURIA

Řád: Krokodýli (Crocodylia)

• • z plazů nejdokonalejší

  • nemají otvor pro temenní oko

  • svislá zornička oka

  • protáhlá ozubená tlama - heterodontní chrup, zuby v zubních jamkách (= alveolách) pouze v 1 řadě v horní i dolní čelisti

  • dlouhý, kýlovitý ocas; silnější zadní nohy

  • nepárová nosní chodba, ale vnější nozdry dvě, jsou uzavíratelné

  • chybí klíční kost (pohyb po čtyřech - kvadrupedie)

  • vyspělý mozek

  • téměř oddělené srdeční komory

  • pokročilá diferenciace svalstva, blanitá bránice (oddělení hrudní a břišní dutiny)

  • vznik druhotného kostěného patra

  • vejce s vápennou skořápkou

• nepárový penis

• polovodní život

• zástupci:

  • • KROKODÝL NILSKÝ (při zavřené tlamě je vidět čtvrtý dolní zub)

    • KAJMAN ČERNÝ (Střední a Jižní Amerika, max. 4 metry)

    • ALIGÁTOR MISSISSIPPSKÝ (řeky, bažiny, krokodýlí farmy)

    • GAVIÁL INDICKÝ (úzká dlouhá tlama)

Řád: Ptakoještěři (Pterosauria)

• vyhynulí druhohorní plazi schopní aktivního letu

Řád: Dinosauři (Dinosauria)

• Saurischia - linie vedoucí k ptákům

• Ornithischia

PODTŘÍDA: LEPIDOSAURIA

Řád: Hatérie (Sphenodontida)

• • primitivní plazi

  • dobře vyvinuté parietální oko

  • zaškrcovaná chorda

  • žebra hrudní, krční i břišní

  • tělo kryto trnitými šupinami

  • oči se svislými zorničkami

  • noční aktivita, dravci

  • pomalý metabolismus

  • schopnost autotomie

  • zástupce:

    • • HATÉRIE NOVOZÉLANDSKÁ ("živoucí fosilie")

Řád: Šupinatí (Squamata)

• ploché překrývající se šupiny

• výrůstky, trny, hřebeny

• vrchní vrstva kůže se šupinami se svléká (včetně oční rohovky)

• na lebce větší počet kloubních spojení

• pohyblivé spojení obličejové části se zadním oddílem mozkovny

• kostěné pouzdro Jacobsonova orgánu

• tvrdé patro chybí, jazyk často rozeklaný

• vejce mají obvykle blanité skořápky

• u samců kopulačním orgánem párový hemipenis

• pozemní, stromoví nebo vodní živočichové

• u mnohých schopnost autotomie ocasu (zlomová zóna napříč obratlem)

"Podřád: Ještěři (Sauria)"

(Tradiční dělení šupinatých na JEŠTĚRY (Sauria) a HADY (Serpentes) se dnes již nepoužívá. Z praktického hlediska jsme však toto rozdělení ponechali a uvedli do uvozovek.)

• • končetiny většinou vyvinuty

  • při redukci zůstávají zbytky pletenců a sterna

  • bubínek zachován

  • oční víčka pohyblivá

  • častá autotomie

  • zástupci:

    • • VARAN KOMODSKÝ (největší žijící ještěr)

      • CHAMELEON OBECNÝ (barvoměna, nezávislé pohyblivé oči, lepivý jazyk, ovíjivý ocas)

      • GEKON OBROVSKÝ (stromový, prsty s přichycovacími lamelami)

      • LEGUÁN ZELENÝ (stromový, býložravý)

      • LEGUÁN MOŘSKÝ (žere řasy)

      • LEGUÁN GALAPÁŽSKÝ (žere kaktusy)

      • AGAMA LÍMCOVÁ (obranný postoj)

      • MOLOCH OSTNITÝ (trnové výrůstky)

      • DRÁČEK LÉTAVÝ (prodloužená žebra, kožní lem, "letí", resp. plachtí, až 50 m)

      • BAZILIŠEK ZELENÝ

      • JEŠTĚRKA ZELENÁ (naše největší ještěrka (až 35 cm)

      • JEŠTĚRKA OBECNÁ (vejcorodá)

      • SLEPÝŠ KŘEHKÝ (je to přece jenom ještěr - oproti hadům například mrká)

      • SCINK UŤATÝ (nápadně krátký - "uťatý" - ocas)

      • KOROVEC JEDOVATÝ (korovcovití jsou jediní jedovatí ještěři)

      • PAHADI (redukované končetiny, kůže kroužkovaná jako u červorů, hlavový konec podobný ocasnímu, podzemní, plazí se jako kroužkovci, zachována levá plíce)

"Podřád: Hadi (Serpentes)"

• úplná ztráta končetin (× hroznýšovití)

• levé a pravé poloviny čelistí spojeny vazy

• typy zubů: nerozlišené, plné; přední nebo zadní zvětšené; s rýhou pro vedení jedu; duté s kanálkem pro vedení jedu

• chybí temenní oko, levá plíce, močový měchýř

• kořist polykají vcelku

• jazyk dlouhý, rozeklaný

• srostlá, nepohyblivá, průhledná oční víčka; akomodace posunováním čočky (ne jejím zakřivením)

• příčně uložené šupiny na břišní straně těla (plazení)

• pohyblivá žebra, diferencovaná svalovina tělní stěny

• redukované střední ucho, dominantní smysly jsou zrak a čich

• zástupci:

  • • hroznýšovití: střední, velcí, nejedovatí; zbytky pánve a stehenní kosti, zmenšená levá plíce, některé druhy mají termoreceptory; škrtiči, aktivní v noci; stromy, voda; tropy

      • • KRAJTA KRÁLOVSKÁ, ANAKONDA VELKÁ, HROZNÝŠ KRÁLOVSKÝ

    • užovkovití: středně dlouzí, kulatá zornice; zadní jedové zuby; pozemní, stromoví, polovodní; kořist pronásledují

      • • UŽOVKA OBOJKOVÁ, UŽOVKA PODPLAMATÁ, UŽOVKA HLADKÁ, UŽOVKA STROMOVÁ, VEJCOŽROUT AFRICKÝ, ŠNEKOŽROUT JIHOAMERICKÝ, KORÁLOVKA SEDLATÁ

    • zmijovití: krátké, silné tělo; všichni jedovatí (jedový zub s kanálkem, při otevření tlamy směřuje dopředu)

      • • ZMIJE OBECNÁ, ZMIJE RŮŽKATÁ, ZMIJE GABUNSKÁ, ZMIJE POUŠTNÍ

    • zemězmijovití: problematická skupina hadů, přiřazována do různých čeledí

      • • ZEMĚZMIJ BIBRONŮV

    • korálovcovití: podobní užovkovitým, ale jedový zub mají vpředu horní čelisti, prudce jedovatí; často nápadná kresba

      • • SMRTONOS DLOUHÝ, MAMBA ČERNÁ, VLNOŽIL UŽOVKOVÝ, KOBRA INDICKÁ, KOBRA EGYPTSKÁ, TAIPAN VELKÝ, KORÁLOVEC STUŽKONOSNÝ, VODNÁŘ DVOUBARVÝ

    • chřestýšovití: jedovatí, žijí v Austrálii a v Americe

      • • CHŘESTÝŠ TEXASKÝ ("chřestidlo" na konci ocasu), PLOSKOLEBEC AMERICKÝ, KŘOVINÁŘ OSTNITÝ, CHŘESTÝŠOVEC BĚLORETÝ

    • slepákovití: velmi krátký ocas, redukované oči, žijí v půdě

      • • SLEPÁK NAŽLOUTLÝ

Typy jedových zubů hadů

• aglyfní zuby

  • • původní typ

    • hladké a plné zuby, nejsou napojeny na jedové žlázy

    • izodontní - všechny stejné

• opistoglyfní zuby

  • • anizodontní - v zadní části horní čelisti zuby zvětšené

    • zvětšené zuby napojené na jedové žlázy, povrchová rýha k vedení jedu

    • někteří užovkovití

• proteroglyfní zuby

  • • anizodontní - zvětšené zuby v přední části horní čelisti

    • zvětšené zuby napojené na jedové žlázy, hluboká (téměř uzavřená) rýha k vedení jedu

    • korálovcovití

• solenoglyfní zuby

  • • nejvíce specializovaný typ

    • anizodontní - 2 dlouhé přední zuby, pohyblivé, při otevření tlamy se automaticky vztyčí