Ptáci (Aves)

Obecná charakteristika:

    • teplokrevná (endotermní) vývojová větev plazů podtřídy Archosauria

    • nejstarší známý předchůdce - prapták Archaeopteryx

    • nejvyšší intenzita metabolismu

    • nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců

    • kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin)

    • znaky společné s plazy: suchá kůže, jediná žláza kostrční, rohovitá kůže plazího typu (na zobáku, na běháku), rozmnožování plazího typu (vejce), ledviny plazího typu,

    • odpadní produkt kyselina močová

    • znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata, regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu

    • zvláštní znaky: tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány (bipední pohyb, přeměněny k různé funkci), koncový mozek dobře vyvinut (včetně bazálních ganglií - instinkty), funkce mozečku - let, dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry

    • počet druhů: cca 8900 (2. nejpočetnější třída)

    • velikost (extrémy): kolibřík kubánský - 6 cm, 1,5 g; pštros dvouprstý - 2 m, 100 kg; vyhynulý moa - 3,6 m, 100 kg

Kůže:

    • suchá, tenká, žádné kožní žlázy kromě kostrční (párová, olejovitý sekret vytlačují zobákem a roztírají po peří, nejvyvinutejší u vodních ptáků)

    • horní a dolní čelisti kryty povlakem z rohoviny (ramfotéka)

    • rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech (podotéka)

    • rohovité drápy na prstech

    • rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech

    • epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny

Peří:

    • po těle v pruzích - pernice (hlavová, křídelní, hřbetní, ramenní, břišní, stehenní)

    • holá místa (bez pernic) - nažiny

    • výměna peří - pelichání

    • typy per:

    • prachové peří

        • tepelná izolace

        • nikdy osten, větve netvoří prapor, paprsky zkrácené a bez háčků

    • obrysové peří:

        • letky (nesouměrné; křídla), rýdovací peří (ocas), krycí peří (hlava, krk, trup, nohy)

        • osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky

    • zbarvení peří - pigmenty/fyzikálně-optické jevy/kombinace obojího

Kostra:

  • pevná, lehká, pneumatizovaná (dlouhé kosti)

  • srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti

  • lebka připojena jedním kloubem ke krčnímu obratli (monokondylní lebka)

  • obratle: krční (10-26), hrudní (3-10), bederní + křížové (11-23) → srůstají v kost křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5-8 volných, další srůstají v pygostyl)

  • stydké kosti nejsou spojeny → průchod vajec

  • žebra: 3-9 párů, plochá dvoudílná

  • mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem (crista sterni)

  • přední končetina:

      • lopatkové pásmo - šavlovitá lopatka (scapula), kost krkavčí (procoracoid), kost klíční (calvicula, srostlé na distálním konci ve vidlici → „sáňky“ [furcula])

      • volná končetina - kost ramenní (= kost pažní), kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti zápěstní, carpometacarpus (záprstí, srostlé ze záprstních a zápěstních kůstek), prst I.–III. redukce, IV.–V. vymizel

  • zadní končetina:

      • pánevní pásmo - synsacrum (srostlé bederní, křížové a některé ocasní obratle) pevně srostlé s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (vejce), pygostyl

      • volná končetina - kost stehenní, tibiotarsus (kost holenní + část kosti zánártní), kost lýtková redukována, tarsometatarsus (= běhák, srostlé zánártní a nártní kosti), prst I. obrácen vzad, V. prst vymizel → rorýs syndaktylní noha - srůst prstů

Srovnání různých typů ptačích noh

      • noha anizodaktylní - 1. prst směřuje dozadu, zbylé 3 prsty dopředu

          • většina ptáků, nejčastější typ nohy

      • noha zygodaktilní - 2. a 3. prst směřují dopředu, 1. a 4. prst dozadu

          • šplhající ptáci (např. papoušci, datlové, tukani,...)

      • noha zygodaktylní s vratiprstem - 4. prst je otáčivý dopředu i dozadu

          • sovy, turakové, orlovec říční

      • noha heterodaktylní - 1. a 2. prst směřují dozadu, 3. a 4. prst směřují dopředu

          • výjimečné, trogoni

      • noha pamprodaktylní (závěsná) - všechny prsty směřují dopředu

          • rorýs

      • noha syndaktylní - částečný srůst prstů

          • ledňáček, zoborožec

Svalstvo:

  • dominují létací svaly, největší je prsní sval

  • prsní sval (musculus pectoralis maior): úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka

  • podklíčkový sval (musculus supracoracoideus): úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu nahoru

  • běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům

  • některé svaly zadní končetiny (musculus flexor perforans) umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci)


Nervová soustava:

  • rozvoj koncového mozku a mozečku - k rozvoji koncového mozku došlo zvětšením bazálních ganglií (bohatý instinktivní život)

  • v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového (to je ve středním mozku)

  • mícha zasahuje až do posledního ocasního obratle

  • „zduření“ míchy mezi krční a hrudní oblastí (inervace létacích svalů) + v pánevní oblasti u ptáků, kteří běhají

  • 12 párů mozkových nervů; chybí nultý hlavový nerv (nervus terminalis)


Smysly:

  • dominuje zrak a sluch

  • další smyslová tělíska na/v zobáku, u báze krycích per, mezi svaly křídla

  • chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě

  • sluch: krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella, stavba vnitřního ucha podobná savčímu, rozsah slyšení 40–30000 Hz (nejvyšší citlivost 1–3 kHz)

  • zrak: oči málo pohyblivé, velké, jiný než kulovitý tvar, chráněny 3 víčky (mrkají dolním); silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá; na cévnatce pecten (výrůstek, funkce výživa sítnice, zaostřování); barevné vidění (4 rypy čípků - tetrachromatické vidění); duhovka má příčně pruhovaná svalová vlákna → velikost zornice se mění rychleji: ◊ na dálku, ○ na blízko; největší ostrost vidění mezi živočichy


Endokrinní systém:

  • silně rozvinut jako u savců

  • hypofýza: vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec

  • brzlík: krvetvorný orgán

  • štítná žláza: růst, metabolismus, pelichání, chování související s tahem

  • nadledviny: kortikoidy, adrenalin

  • pankreas: inzulín

  • gonády: androgeny, estrogeny, převládá vždy jedna z obou skupin (→ sekundární pohlavní znaky)


Trávicí soustava:

  • zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytý rohovinou (ramfotéka), měkké ozobí; jazyk také na povrchu zrohovatělý; slinné žlázy (u vodních ptáků redukce)

  • jícen vytváří slepý vak - vole (ingluvies) - uskladnění a změkčení potravy, vyvrhování natrávené potravy mláďatům

  • žaludek dělen minimálně na dva oddíly (svalnatý + žláznatý)

  • tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie - štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka

  • slinivka břišní, játra, žlučník (chybí pštrosům, nanduům, holubům, papouškům)


Dýchací soustava:

  • nejvýkonnější ze všech obratlovců

  • plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní

  • vnější nozdry, vnitřní nozdry splývají v nepárovou choanu, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, plicní sklípky vytvořeny nejsou

  • v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasové ústrojí ptáků - syrinx

  • 5 párů vzdušných vaků (kyslík při nádechu i při výdechu): dýchání i při letu, nadlehčují tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na termoregulaci, slouží jako rezonátory pro zesílení hlasu, zmenšují mezisvalové tření


Cévní soustava:

  • srdeční komory zcela oddělené → žádné míšení krve

  • podobná stavba jako u savců (konvergentní vývoj)

  • relativně největší srdce ze všech obratlovců

  • vyvinut levý vrátnicový oběh; stále vrátnicový oběh v ledvinách, i když omezený

  • pouze pravá aorta (levá během zárodečného vývoje mizí)

  • největší krevní tlak (200 mm Hg), tepová frekvence (holub 220 tepů/min), teplota (40 °C) → hodnoty se mohou lišit v závislosti na stupni pohybové aktivity

Urogenitální soustava:

    • párové ledviny (metanefros) v prohlubních synsacra; poprvé Henleova klička (resorpce vody)

    • močový měchýř většinou chybí

    • moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu

    • zplodina metabolismu - kyselina močová

    • vývody ústí do kloaky

    • gonády malé, zvětšují se v době rozmnožování (až 360×)

    • penis (s výjimkou běžců a vrubozobých) chybí

    • samice mají funkční většinou levý vaječník

    • oplození vnitřní přitisknutím kloak

    • vývoj vejce - vejcovod členěn do několika oddílů s různou funkcí:

      1. nálevkovité ústí (infundibulum) - zachycuje zralá vajíčka

      2. tuba - sekrecí stěn se tvoří bílek

      3. isthmus - vylučuje papírovou blánu

      4. uterus - tlustostěnná část, vylučuje řídký bílek, ten proniká papírovou blánou a napne ji, pak vápenné žlázy vyloučí vápennou hmotu, která ztuhne ve skořápku

      5. vagina - svalnatý orgán, vylučuje hlen, vypuzuje hotové vejce

    • vejce velmi bohatá na žloutek; na žloutku leží zárodečný terčík

    • oplození ještě před uložením bílku na žloutek

    • mláďata při líhnutí používají vaječný zub (ten po vylíhnutí mizí)

Rozmnožování ptáků, hnízdění:

    • alespoň jednou ročně, ale i vícekrát

    • v Evropě květen-červen

    • u některých výrazný pohlavní dimorfismus (např. páv, bažant)

    • příprava hnízda, "svatební" chování

    • zabarvení vajec obvykle krycí, druhově specifické

    • vysedávání (inkubace) od 11 dní do 12 týdnů

    • dva typy mláďat:

        • nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi

        • nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání


Etologie:

    • trvání svazku v průběhu hnízdění:

        • žádné páry, pouze kopulace → kolibřík, rajka

        • páry na několik dní → bahňáci, moudivláček

        • páry na několik týdnů/měsíců → kachny

        • páry do vyvedení mláďat

        • páry na celý život

        • polygamie (jeden samec, více samic)

        • polyandrie (jedna samice, více samců)

    • hnízdní teritoria a revíry: hlasové projevy, výhružné pohyby

    • budování hnízda (oba partneři, jeden z nich staví + druhý materiál, hnízdo nestaví, …)

    • hnízdní parazitizmus (např. kukačky)

    • migralita:

        • ptáci stálí - po celý rok v okolí hnízda

        • ptáci přelétaví - mimo hnízdění 100–500 km od hnízda, přelety nejsou nijak směrovány

        • ptáci stěhovaví - dvakrát ročně přesné směrované přelety

    • komunikace: optické signály (výrazové postoje a pohyby), akustické signály (varování, svolávání, krmení)

SYSTÉM PTÁKŮ

PODTŘÍDA: PRAPTÁCI (Saururae) - vymřelí

    • jediný druh Archaeopteryx lithographica (břidlice ze svrchní jury v Solenhofenu v Bavorsku

        • žil asi před 140 miliony lety v araukáriových a cykasových lesích

        • vykazuje znaky:

            • plazí (pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rýdovacích per)

            • i ptačí (pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíční kosti srostlé v „sáňky“, částečně pneumatizované kosti)

PODTŘÍDA: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)

    • přední končetiny přestavěny v křídla (redukce II. a III. prstu, vždy bez drápů), neozubené rohovité čelisti, v páteři typické srůsty obratlů

    • první se objevili ve svrchní křídě

    • děleni do víceméně umělých nadřádů

Nadřád: BĚŽCI (Paleognathae, syn. Ratitae)

    • ztráta schopnosti létat, zakrnělá křídla (kromě tinam)

    • chybí hřeben hrudní kosti; malá pneumatizace kostí

    • mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi; přední končetiny zakrnělé

    • mají penis

    • o mláďata pečuje samec; mláďata nidifugní

    • výskyt jen na jižní polokouli

    • zástupci:

        • PŠTROS DVOUPRSTÝ (jediný druh řádu pštrosi, největší žijící pták)

        • KIVI JIŽNÍ (krycí pera se podobají srsti)

        • EMU AUSTRALSKÝ

        • KASUÁR PŘILBOVÝ (měkké opeření, většina krycích per má osten stejně dlouhý jako paosten, na hlavě rohovitý výrůstek)

        • NANDU PAMPOVÝ

        • TINAMA CHOCHOLATÁ (schopni letu, ale křídla krátká, létají špatně)

Nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae)

    • "neognátní stavba" lebeční báze: zpravidla úzká dlouhá radličná kost, která nikdy nedosahuje ke kostem křídlatým

    • odlišně tvarovaná pánev

    • samci nemívají penis

    • o vejce pečují oba partneři nebo jen samice

    • mláďata častěji nidikolní než nidifugní

    • většina druhů známa od počátku třetihor

Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)

    • neschopní letu; specializace k plavání → křídla změněná ve vesla, mezi prsty plovací blána

    • kosti nejsou pneumatizovány

    • nohy posunuty dozadu; silné špičaté drápy (chůze po ledu)

    • pod kůží vrstva tuku; vnější nozdry uzavřeny

    • velká kostrční žláza

    • chodí vzpřímeně; odráží se nohama, jede po břiše

    • vajíčka pod kožním vakem

    • mláďata nidikolní (1-2)

    • zástupci:

        • TUČŇÁK PATAGONSKÝ

        • TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ (největší žijící tučňák)

        • TUČŇÁK HUMBOLDTŮV

Řád: Trubkonosí (Procellariiformes)

    • potravně vázáni na moře

    • výborně plachtí

    • trubicovitě protažené nozdry - vnímání proudění vzduchu

    • žlázy vylučující sůl; velká kostrční žláza; plovací nohy

    • vejce kladou na zem/do nor

    • mláďata nidikolní (1)

    • zástupci:

        • ALBATROS (patří k největším létajícím ptákům)

        • BUŘŇÁK LEDNÍ

Řád: Potáplice (Gaviiformes)

    • přizpůsobeni k plavání a potápění - plovací blána mezi II. až IV. prstem, husté opeření

    • nohy posunuty extrémně dozadu → na zemi se pohybují neobratně, přistávají na prsa (ne na nohy)

    • mláďata polokrmivá

Řád: Potápky (Podicipediformes)

    • přizpůsobení pro plavání a potápění

    • velká kostrční žláza; husté jemné opeření

    • lemovaná noha

    • plovoucí hnízda

    • mláďata polokrmivá

    • zástupci:

        • POTÁPKA ROHÁČ

        • POTÁPKA CHOCHOLATÁ

Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)

    • velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama

    • všechny prsty spojeny blánou

    • kostrční žláza

    • silný jazyk; hrdelní vak

    • loví ryby

    • mláďata nidikolní

    • některé druhy hospořářsky významné - produkce guána

    • zástupci:

        • PELIKÁN BÍLÝ

        • KORMORÁN VELKÝ (charakteristický způsob sušení roztažených křídel)

        • FAETON ČERVENONOHÝ

        • TEREJ BÍLÝ

        • FREGATKA PÁSKOVANÁ

Řád: Brodiví (Ciconiiformes)

    • dlouhé nohy, krk, zobák

    • hnízdní na stromech

    • dorozumívání klapáním zobáku

    • mláďata nidikolní

    • zástupci:

        • VOLAVKA POPELAVÁ (létá s esovitě prohnutým krkem)

        • ČÁP BÍLÝ, ČÁP ČERNÝ (létají s nataženým krkem)

        • MARABU AFRICKÝ (mrchožravý)

        • KVAKOŠ NOČNÍ

        • BUKAČ VELKÝ

        • IBIS POSVÁTNÝ (tenký, ohnutý zobák)

        • KOLPÍK BÍLÝ, KOLPÍK RŮŽOVÝ

Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)

    • dlouhý krk, vysoké nohy

    • malá plovací blána

    • krátký zahnutý zobák s rohovitými lamelami (filtrují potravu z vody)

    • ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím

    • mláďata nidikolní

    • zástupci:

        • PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ

        • PLAMEŇÁK JAMESŮV


Řád: Vrubozobí (Anseriformes)

    • velcí ptáci s lamelami na okraji zobáku; delší krk

    • mezi předními prsty plovací blána; husté prachové peří; velká kostrční žláza

    • potravu loví z vody

    • dokonalý syrinx

    • samci mají penis

    • hnízdí většinou na zemi

    • mláďata nidifugní

    • kosmopolitní kromě Antarktidy; mnoho tažných druhů

    • kachny existují "plovavé" a "potápivé"

    • zástupci:

        • KACHNA DIVOKÁ

        • LABUŤ VELKÁ, LABUŤ ČERNÁ, LABUŤ ZPĚVNÁ

        • HUSA VELKÁ (→ z ní evropské domácí husy)

        • ČÍRKA MODRÁ

        • LŽIČÁK PESTRÝ

        • POLÁK CHOCHOLAČKA

        • KAJKA OBECNÁ

        • BERNEŠKA VELKÁ

Řád: Dravci (Falconiformes)

    • různá velikost

    • hákovitě zahnutý zobák; měkké ozobí; silné nohy a špičaté drápy na nohách (= spáry)

    • velký svalnatý jazyk

    • dokonalé smysly (hlavně zrak)

    • mláďata nidikolní

    • kosmopolitní rozšíření

    • zástupci:

        • JESTŘÁB LESNÍ

        • KÁNĚ LESNÍ

        • KRAHUJEC OBECNÝ

        • MOTÁK POCHOP

        • LUŇÁK HNĚDÝ

        • OREL SKALNÍ

        • VČELOJED LESNÍ

        • POŠTOLKA OBECNÁ

        • SOKOL STĚHOVAVÝ

        • KONDOR VELKÝ (výborně plachtí, dobrý čich)

        • SUP HNĚDÝ (mrchožravý)

        • HADILOV PÍSAŘ (nápadně dlouhé nohy, krátká křídla - dobře běhá, špatně létá)

Řád: Hrabaví (Galliformes)

    • krátký, špičatý zobák; velké vole; silný svalnatý žaludek

    • noha hrabavá se silnými drápy

    • krátká, zaoblená křídla; nekoupou se, ale popelí se

    • přes den na zemi, nocují na stromech

    • samci mají často ostruhu; častá polygamie

    • hnízda na zemi, velký počet vajec

    • mláďata nidifugní

    • zástupci:

        • TETŘÍVEK OBECNÝ

        • TETŘEV HLUŠEC

        • JEŘÁBEK LESNÍ

        • BAŽANT OBECNÝ

        • KŘEPELKA POLNÍ

        • KOROPTEV POLNÍ

        • PÁV KORUNKATÝ (pochází z Indie)

        • PERLIČKA KROPENATÁ (bíle tečkovaná)

        • PERLIČKA SUPÍ

        • KROCAN DIVOKÝ (na hlavě a krku nápadné kožní záhyby a výrůstky)

Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)

    • různorodá skupina (krátká křídla mají jen někteří!)

    • chybí vole

    • hnízdí na zemi nebo v rákosí

    • větší počet vajec

    • mláďata nidifugní

    • býložraví nebo všežraví

    • zástupci:

        • DROP VELKÝ (rychle běhá, ale také létá)

        • SLÍPKA ZELENONOHÁ (velmi protažené prsty bez plovací blány)

        • JEŘÁB POPELAVÝ (velký pták, dlouhý krk a nohy, velká křídla)

        • LYSKA ČERNÁ (lemovaná noha - jako potápky)

        • CHŘÁSTAL VODNÍ

Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

    • různý vzhled; plovací nohy; dobře vyvinutá kostrční žláza

    • dospělci v párech

    • mláďata nidifugní, nidikolní nebo polokrmivá

    • vodní a pobřežní biotopy

    • zástupci:

        • RACEK CHECHTAVÝ (bílý s černou kresbou na hlavě, letkách a ocase, hnízdí v koloniích)

        • RYBÁK OBECNÝ (vidlicovitý ocas - jako vlaštovky)

        • PAPUCHALK PLOSKOZOBÝ (pestře zbarvený zobák)

        • ČEJKA CHOCHOLATÁ

Řád: Měkkozobí (Columbiformes)

    • střední velikost

    • měkké ozobí; dvoudílné vole; chybí kostrční žláza, místo ní drobivý prach

    • pití sáním

    • při spánku nevkládají hlavu pod křídlo

    • mláďata nidikolní

    • kosmopolitní

    • zástupci:

        • HRDLIČKA ZAHRADNÍ

        • HOLUB SKALNÍ, HOLUB HŘIVNÁČ, HOLUB DOUPŇÁK

        • † DRONTE MAURICIJSKÝ ("blboun nejapný")

Řád: Papoušci (Psittaciformes)

    • velmi pohyblivá hákovitě zahnutá horní čelist

    • nejvyvinutější koncový mozek

    • šplhavé nohy; velké vole

    • mláďata nidikolní

    • zástupci:

        • AMAZOŇAN KUBÁNSKÝ

        • KAKADU ŽLUTOLÍCÍ (nápadná chocholka)

        • PAPOUŠEK RŮZNOBAREVNÝ

        • ANDULKA VLNKOVANÁ

        • PAPOUŠEK ŠEDÝ (žako)

        • PAPOUŠEK HYACINTOVÝ

Řád: Kukačky (Cuculiformes)

    • dlouhá křídla, dlouhý ocas

    • noha s vratiprstem

    • stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky (hnízdní parazitizmus)

    • pohlavní dimorfismus

    • mláďata nidikolní

    • zástupce:

        • KUKAČKA OBECNÁ

Řád: Sovy (Strigiformes)

    • noční aktivita

    • oči směřují vpřed; mrkají horními víčky a mžurkou; hlavu otočí o 270°

    • nohy s drápy, vratiprst; bohaté opeření; neslyšný let

    • výkonný sluch a zrak

    • nemají vole, tvoří vývržky (nestravitelné zbytky)

    • hnízdí na stromech v dutinách

    • masožravec - zahnutý zobák

    • mláďata nidikolní

    • zástupci:

        • SÝČEK OBECNÝ

        • SOVA PÁLENÁ

        • VÝR VELKÝ

        • KULÍŠEK NEJMENŠÍ

        • SÝC ROUSNÝ

        • PUŠTÍK OBECNÝ

        • KALOUS UŠATÝ

Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)

    • noční aktivita; loví v letu

    • měkké opeření; široká hlava; dlouhá křídla; slabé krátké nohy s částečným vratiprstem

    • chybí vole

    • mláďata nidikolní

    • zástupce:

        • LELEK LESNÍ

Řád: Svišťouni (Apodiformes)

    • extrémní letoví specialisté (mohutná létací svalovina)

    • nemohou chodit po zemi

    • v letu loví potravu, dokonce i spí

    • mláďata nidikolní

    • zástupci:

        • RORÝS OBECNÝ (závěsná noha)

        • KOLIBŘÍCI (drobní, umí v letu setrvat na jednom místě, trubicovitý zobák, řada z nich opyluje rostliny)

Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)

    • rozmanitý vzhled; pestré opeření

    • loví z číhané

    • některé prsty srostlé; zvětšené zobáky

    • mláďata nidikolní

    • zástupci:

        • LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ

        • DUDEK CHOCHOLATÝ

        • VLHA PESTRÁ

        • MANDELÍK HAJNÍ

        • ZOBOROŽEC RUDOZOBÝ

Řád: Šplhavci (Piciformes)

    • stromoví; šplhavá noha (2 prsty vpřed, 2 prsty vzad)

    • tuhé opeření; dlouhý jazyk

    • hnízdí v dutinách

    • mláďata nidikolní

    • zástupci:

        • STRAKAPOUD VELKÝ

        • DATEL ČERNÝ

        • ŽLUNA ZELENÁ

        • KRUTIHLAV OBECNÝ (zvláštní obranné chování - krouživé pohyby hlavou a krkem, syčení - napodobují hady)

        • TUKAN OBECNÝ (obrovský, pestře zbarvený, pneumatizovaný zoban)

        • MEDOZVĚSTKY (mutualismus - vábí větší zvířata k hnízdům divokých včel, po zniční hnízda se živí larvami včel, voskem a zbytky medu)

Řád: Pěvci (Passeriformes)

    • malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy

    • rozmanitá potrava

    • všichni staví hnízdo

    • hlavní znaky: šlachy na nohách, počet svalů v syrinxu

    • mláďata extrémně nidikolní

    • zástupci: v přehledu zástupců uvedeny pouze hlavní čeledi, rody jsou z nich jednoduše odvoditelné (případně využijte přehled na www.biolib.cz, oddíl pěvci)

        • skřivanovití

        • ťuhýkovití

        • konipasovití (štíhlí, dobře běhají po zemi)

        • vlaštovkovití (rychle létají, dlouhá křídla, vykrojený ocas)

        • sýkorovití

        • brhlíkovití (šplhají po kmenech stromů i hlavou dolů, bez opory ocasu)

        • pěnkavovití (silný kuželovitý zobák)

        • střízlíkovití

        • snovačovití

        • drozdovití

        • vrabcovití

        • žluvovití

        • strnadovití

        • šoupálkovití (šplhají jako datlové)

        • pěnicovití

        • špačkovití

        • krkavcovití (silný zobák, vyspělé chování)

        • … a mnozí další

Řád: Stepokurové (Pterocliformes) - dříve řazeni mezi měkkozobé

    • podobní kurům

    • dlouhý ocas; krátké nohy; holubí zobák

    • mláďata napájejí mokrým peřím na břiše

    • stepi, polopouště

    • zástupce:

        • STEPOKUR KIRGIZSKÝ (noha se 3 srostlými prsty, palec chybí)