Ptáci (Aves)
Obecná charakteristika:
teplokrevná (endotermní) vývojová větev plazů podtřídy Archosauria
nejstarší známý předchůdce - prapták Archaeopteryx
nejvyšší intenzita metabolismu
nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců
kosmopolitní rozšíření (kromě vodních hlubin)
znaky společné s plazy: suchá kůže, jediná žláza kostrční, rohovitá kůže plazího typu (na zobáku, na běháku), rozmnožování plazího typu (vejce), ledviny plazího typu,
odpadní produkt kyselina močová
znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata, regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu
zvláštní znaky: tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány (bipední pohyb, přeměněny k různé funkci), koncový mozek dobře vyvinut (včetně bazálních ganglií - instinkty), funkce mozečku - let, dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry
počet druhů: cca 8900 (2. nejpočetnější třída)
velikost (extrémy): kolibřík kubánský - 6 cm, 1,5 g; pštros dvouprstý - 2 m, 100 kg; vyhynulý moa - 3,6 m, 100 kg
Kůže:
suchá, tenká, žádné kožní žlázy kromě kostrční (párová, olejovitý sekret vytlačují zobákem a roztírají po peří, nejvyvinutejší u vodních ptáků)
horní a dolní čelisti kryty povlakem z rohoviny (ramfotéka)
rohovitý kryt se štítky a šupinami na běháku a prstech (podotéka)
rohovité drápy na prstech
rohovité útvary mohou být i na hlavě nebo na křídlech
epidermálním útvarem je pero vzniklé přestavbou plazí šupiny
Peří:
po těle v pruzích - pernice (hlavová, křídelní, hřbetní, ramenní, břišní, stehenní)
holá místa (bez pernic) - nažiny
výměna peří - pelichání
typy per:
prachové peří
tepelná izolace
nikdy osten, větve netvoří prapor, paprsky zkrácené a bez háčků
obrysové peří:
letky (nesouměrné; křídla), rýdovací peří (ocas), krycí peří (hlava, krk, trup, nohy)
osten, brk (do kůže), prapor; větve + paprsky + háčky
zbarvení peří - pigmenty/fyzikálně-optické jevy/kombinace obojího
Kostra:
pevná, lehká, pneumatizovaná (dlouhé kosti)
srůst kostí na lebce a končetinách, v hrudní a křížové oblasti
lebka připojena jedním kloubem ke krčnímu obratli (monokondylní lebka)
obratle: krční (10-26), hrudní (3-10), bederní + křížové (11-23) → srůstají v kost křížovou (synsacrum, srůstá pevně s pánví), ocasní (5-8 volných, další srůstají v pygostyl)
stydké kosti nejsou spojeny → průchod vajec
žebra: 3-9 párů, plochá dvoudílná
mohutná hrudní kost (sternum) s hřebenem (crista sterni)
přední končetina:
lopatkové pásmo - šavlovitá lopatka (scapula), kost krkavčí (procoracoid), kost klíční (calvicula, srostlé na distálním konci ve vidlici → „sáňky“ [furcula])
volná končetina - kost ramenní (= kost pažní), kost loketní, kost vřetenní, 2 kosti zápěstní, carpometacarpus (záprstí, srostlé ze záprstních a zápěstních kůstek), prst I.–III. redukce, IV.–V. vymizel
zadní končetina:
pánevní pásmo - synsacrum (srostlé bederní, křížové a některé ocasní obratle) pevně srostlé s kostmi pánevními, stydké kosti nespojené (vejce), pygostyl
volná končetina - kost stehenní, tibiotarsus (kost holenní + část kosti zánártní), kost lýtková redukována, tarsometatarsus (= běhák, srostlé zánártní a nártní kosti), prst I. obrácen vzad, V. prst vymizel → rorýs syndaktylní noha - srůst prstů
Srovnání různých typů ptačích noh
noha anizodaktylní - 1. prst směřuje dozadu, zbylé 3 prsty dopředu
většina ptáků, nejčastější typ nohy
noha zygodaktilní - 2. a 3. prst směřují dopředu, 1. a 4. prst dozadu
šplhající ptáci (např. papoušci, datlové, tukani,...)
noha zygodaktylní s vratiprstem - 4. prst je otáčivý dopředu i dozadu
sovy, turakové, orlovec říční
noha heterodaktylní - 1. a 2. prst směřují dozadu, 3. a 4. prst směřují dopředu
výjimečné, trogoni
noha pamprodaktylní (závěsná) - všechny prsty směřují dopředu
rorýs
noha syndaktylní - částečný srůst prstů
ledňáček, zoborožec
Svalstvo:
dominují létací svaly, největší je prsní sval
prsní sval (musculus pectoralis maior): úpon hrudní-pažní kost, přitahuje při letu křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka
podklíčkový sval (musculus supracoracoideus): úpon přes hlavici kosti krkavčí a ramenní kloub na kost pažní, zvedá křídlo při letu nahoru
běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům
některé svaly zadní končetiny (musculus flexor perforans) umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci)
Nervová soustava:
rozvoj koncového mozku a mozečku - k rozvoji koncového mozku došlo zvětšením bazálních ganglií (bohatý instinktivní život)
v koncovém mozku všechna vyšší ústředí kromě zrakového (to je ve středním mozku)
mícha zasahuje až do posledního ocasního obratle
„zduření“ míchy mezi krční a hrudní oblastí (inervace létacích svalů) + v pánevní oblasti u ptáků, kteří běhají
12 párů mozkových nervů; chybí nultý hlavový nerv (nervus terminalis)
Smysly:
dominuje zrak a sluch
další smyslová tělíska na/v zobáku, u báze krycích per, mezi svaly křídla
chuťový a čichový receptor vyvinut velmi slabě
sluch: krátký zevní zvukovod, jediná sluchová kůstka columella, stavba vnitřního ucha podobná savčímu, rozsah slyšení 40–30000 Hz (nejvyšší citlivost 1–3 kHz)
zrak: oči málo pohyblivé, velké, jiný než kulovitý tvar, chráněny 3 víčky (mrkají dolním); silně vyklenutá rohovka; čočka velká, vyklenutá; na cévnatce pecten (výrůstek, funkce výživa sítnice, zaostřování); barevné vidění (4 rypy čípků - tetrachromatické vidění); duhovka má příčně pruhovaná svalová vlákna → velikost zornice se mění rychleji: ◊ na dálku, ○ na blízko; největší ostrost vidění mezi živočichy
Endokrinní systém:
silně rozvinut jako u savců
hypofýza: vznik svatebního opeření, hnízdní pud, kladení vajec
brzlík: krvetvorný orgán
štítná žláza: růst, metabolismus, pelichání, chování související s tahem
nadledviny: kortikoidy, adrenalin
pankreas: inzulín
gonády: androgeny, estrogeny, převládá vždy jedna z obou skupin (→ sekundární pohlavní znaky)
Trávicí soustava:
zobák bez zubů, vzniká přeměnou čelistí, pokrytý rohovinou (ramfotéka), měkké ozobí; jazyk také na povrchu zrohovatělý; slinné žlázy (u vodních ptáků redukce)
jícen vytváří slepý vak - vole (ingluvies) - uskladnění a změkčení potravy, vyvrhování natrávené potravy mláďatům
žaludek dělen minimálně na dva oddíly (svalnatý + žláznatý)
tenké střevo, 2 slepá střeva (bakterie - štěpení celulózy, produkce vitamínů), tlusté střevo (velmi zkrácené), konečník, kloaka
slinivka břišní, játra, žlučník (chybí pštrosům, nanduům, holubům, papouškům)
Dýchací soustava:
nejvýkonnější ze všech obratlovců
plíce malé, přirostlé ke stropu dutiny hrudní
vnější nozdry, vnitřní nozdry splývají v nepárovou choanu, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, plicní sklípky vytvořeny nejsou
v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasové ústrojí ptáků - syrinx
5 párů vzdušných vaků (kyslík při nádechu i při výdechu): dýchání i při letu, nadlehčují tělo (zasahují mezi orgány i do dlouhých kostí), zmenšují hustotu těla, podíl na termoregulaci, slouží jako rezonátory pro zesílení hlasu, zmenšují mezisvalové tření
Cévní soustava:
srdeční komory zcela oddělené → žádné míšení krve
podobná stavba jako u savců (konvergentní vývoj)
relativně největší srdce ze všech obratlovců
vyvinut levý vrátnicový oběh; stále vrátnicový oběh v ledvinách, i když omezený
pouze pravá aorta (levá během zárodečného vývoje mizí)
největší krevní tlak (200 mm Hg), tepová frekvence (holub 220 tepů/min), teplota (40 °C) → hodnoty se mohou lišit v závislosti na stupni pohybové aktivity
Urogenitální soustava:
párové ledviny (metanefros) v prohlubních synsacra; poprvé Henleova klička (resorpce vody)
močový měchýř většinou chybí
moč kašovitá, bělavý krystalický povrch na trusu
zplodina metabolismu - kyselina močová
vývody ústí do kloaky
gonády malé, zvětšují se v době rozmnožování (až 360×)
penis (s výjimkou běžců a vrubozobých) chybí
samice mají funkční většinou levý vaječník
oplození vnitřní přitisknutím kloak
vývoj vejce - vejcovod členěn do několika oddílů s různou funkcí:
nálevkovité ústí (infundibulum) - zachycuje zralá vajíčka
tuba - sekrecí stěn se tvoří bílek
isthmus - vylučuje papírovou blánu
uterus - tlustostěnná část, vylučuje řídký bílek, ten proniká papírovou blánou a napne ji, pak vápenné žlázy vyloučí vápennou hmotu, která ztuhne ve skořápku
vagina - svalnatý orgán, vylučuje hlen, vypuzuje hotové vejce
vejce velmi bohatá na žloutek; na žloutku leží zárodečný terčík
oplození ještě před uložením bílku na žloutek
mláďata při líhnutí používají vaječný zub (ten po vylíhnutí mizí)
Rozmnožování ptáků, hnízdění:
alespoň jednou ročně, ale i vícekrát
v Evropě květen-červen
u některých výrazný pohlavní dimorfismus (např. páv, bažant)
příprava hnízda, "svatební" chování
zabarvení vajec obvykle krycí, druhově specifické
vysedávání (inkubace) od 11 dní do 12 týdnů
dva typy mláďat:
nidifugní (nekrmiví): opeřená, samostatně přijímají potravu, rodiče je nekrmí (pouze je chrání a vodí za potravou), mají více větších vajec, delší zárodečný vývoj, hnízda na zemi
nidikolní (krmiví): neschopná samostatného života, neopeřená (nebo částečně), nadměrně vyvinutá TS, málo naopak NS, smysly a termoregulace, méně menších vajec, hnízdí obvykle na stromech, hnízdo brání
Etologie:
trvání svazku v průběhu hnízdění:
žádné páry, pouze kopulace → kolibřík, rajka
páry na několik dní → bahňáci, moudivláček
páry na několik týdnů/měsíců → kachny
páry do vyvedení mláďat
páry na celý život
polygamie (jeden samec, více samic)
polyandrie (jedna samice, více samců)
hnízdní teritoria a revíry: hlasové projevy, výhružné pohyby
budování hnízda (oba partneři, jeden z nich staví + druhý materiál, hnízdo nestaví, …)
hnízdní parazitizmus (např. kukačky)
migralita:
ptáci stálí - po celý rok v okolí hnízda
ptáci přelétaví - mimo hnízdění 100–500 km od hnízda, přelety nejsou nijak směrovány
ptáci stěhovaví - dvakrát ročně přesné směrované přelety
komunikace: optické signály (výrazové postoje a pohyby), akustické signály (varování, svolávání, krmení)
SYSTÉM PTÁKŮ
PODTŘÍDA: PRAPTÁCI (Saururae) - vymřelí
jediný druh Archaeopteryx lithographica (břidlice ze svrchní jury v Solenhofenu v Bavorsku
žil asi před 140 miliony lety v araukáriových a cykasových lesích
vykazuje znaky:
plazí (pravé jamkovité zuby, amficélní obratle, malá a plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty s drápky a dlouhý ocas s 15 páry postranních rýdovacích per)
i ptačí (pravé a diferencované opeření, přední končetiny přeměněny v křídla, klíční kosti srostlé v „sáňky“, částečně pneumatizované kosti)
PODTŘÍDA: PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)
přední končetiny přestavěny v křídla (redukce II. a III. prstu, vždy bez drápů), neozubené rohovité čelisti, v páteři typické srůsty obratlů
první se objevili ve svrchní křídě
děleni do víceméně umělých nadřádů
Nadřád: BĚŽCI (Paleognathae, syn. Ratitae)
ztráta schopnosti létat, zakrnělá křídla (kromě tinam)
chybí hřeben hrudní kosti; malá pneumatizace kostí
mohutné zadní končetiny se zredukovanými kostmi; přední končetiny zakrnělé
mají penis
o mláďata pečuje samec; mláďata nidifugní
výskyt jen na jižní polokouli
zástupci:
PŠTROS DVOUPRSTÝ (jediný druh řádu pštrosi, největší žijící pták)
KIVI JIŽNÍ (krycí pera se podobají srsti)
EMU AUSTRALSKÝ
KASUÁR PŘILBOVÝ (měkké opeření, většina krycích per má osten stejně dlouhý jako paosten, na hlavě rohovitý výrůstek)
NANDU PAMPOVÝ
TINAMA CHOCHOLATÁ (schopni letu, ale křídla krátká, létají špatně)
Nadřád: LÉTAVÍ (Neognathae)
"neognátní stavba" lebeční báze: zpravidla úzká dlouhá radličná kost, která nikdy nedosahuje ke kostem křídlatým
odlišně tvarovaná pánev
samci nemívají penis
o vejce pečují oba partneři nebo jen samice
mláďata častěji nidikolní než nidifugní
většina druhů známa od počátku třetihor
Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)
neschopní letu; specializace k plavání → křídla změněná ve vesla, mezi prsty plovací blána
kosti nejsou pneumatizovány
nohy posunuty dozadu; silné špičaté drápy (chůze po ledu)
pod kůží vrstva tuku; vnější nozdry uzavřeny
velká kostrční žláza
chodí vzpřímeně; odráží se nohama, jede po břiše
vajíčka pod kožním vakem
mláďata nidikolní (1-2)
zástupci:
TUČŇÁK PATAGONSKÝ
TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ (největší žijící tučňák)
TUČŇÁK HUMBOLDTŮV
Řád: Trubkonosí (Procellariiformes)
potravně vázáni na moře
výborně plachtí
trubicovitě protažené nozdry - vnímání proudění vzduchu
žlázy vylučující sůl; velká kostrční žláza; plovací nohy
vejce kladou na zem/do nor
mláďata nidikolní (1)
zástupci:
ALBATROS (patří k největším létajícím ptákům)
BUŘŇÁK LEDNÍ
Řád: Potáplice (Gaviiformes)
přizpůsobeni k plavání a potápění - plovací blána mezi II. až IV. prstem, husté opeření
nohy posunuty extrémně dozadu → na zemi se pohybují neobratně, přistávají na prsa (ne na nohy)
mláďata polokrmivá
Řád: Potápky (Podicipediformes)
přizpůsobení pro plavání a potápění
velká kostrční žláza; husté jemné opeření
lemovaná noha
plovoucí hnízda
mláďata polokrmivá
zástupci:
POTÁPKA ROHÁČ
POTÁPKA CHOCHOLATÁ
Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)
velcí vodní ptáci s veslovitýma nohama
všechny prsty spojeny blánou
kostrční žláza
silný jazyk; hrdelní vak
loví ryby
mláďata nidikolní
některé druhy hospořářsky významné - produkce guána
zástupci:
PELIKÁN BÍLÝ
KORMORÁN VELKÝ (charakteristický způsob sušení roztažených křídel)
FAETON ČERVENONOHÝ
TEREJ BÍLÝ
FREGATKA PÁSKOVANÁ
Řád: Brodiví (Ciconiiformes)
dlouhé nohy, krk, zobák
hnízdní na stromech
dorozumívání klapáním zobáku
mláďata nidikolní
zástupci:
VOLAVKA POPELAVÁ (létá s esovitě prohnutým krkem)
ČÁP BÍLÝ, ČÁP ČERNÝ (létají s nataženým krkem)
MARABU AFRICKÝ (mrchožravý)
KVAKOŠ NOČNÍ
BUKAČ VELKÝ
IBIS POSVÁTNÝ (tenký, ohnutý zobák)
KOLPÍK BÍLÝ, KOLPÍK RŮŽOVÝ
Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes)
dlouhý krk, vysoké nohy
malá plovací blána
krátký zahnutý zobák s rohovitými lamelami (filtrují potravu z vody)
ve spánku skrčená noha, hlava pod peřím
mláďata nidikolní
zástupci:
PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ
PLAMEŇÁK JAMESŮV
Řád: Vrubozobí (Anseriformes)
velcí ptáci s lamelami na okraji zobáku; delší krk
mezi předními prsty plovací blána; husté prachové peří; velká kostrční žláza
potravu loví z vody
dokonalý syrinx
samci mají penis
hnízdí většinou na zemi
mláďata nidifugní
kosmopolitní kromě Antarktidy; mnoho tažných druhů
kachny existují "plovavé" a "potápivé"
zástupci:
KACHNA DIVOKÁ
LABUŤ VELKÁ, LABUŤ ČERNÁ, LABUŤ ZPĚVNÁ
HUSA VELKÁ (→ z ní evropské domácí husy)
ČÍRKA MODRÁ
LŽIČÁK PESTRÝ
POLÁK CHOCHOLAČKA
KAJKA OBECNÁ
BERNEŠKA VELKÁ
Řád: Dravci (Falconiformes)
různá velikost
hákovitě zahnutý zobák; měkké ozobí; silné nohy a špičaté drápy na nohách (= spáry)
velký svalnatý jazyk
dokonalé smysly (hlavně zrak)
mláďata nidikolní
kosmopolitní rozšíření
zástupci:
JESTŘÁB LESNÍ
KÁNĚ LESNÍ
KRAHUJEC OBECNÝ
MOTÁK POCHOP
LUŇÁK HNĚDÝ
OREL SKALNÍ
VČELOJED LESNÍ
POŠTOLKA OBECNÁ
SOKOL STĚHOVAVÝ
KONDOR VELKÝ (výborně plachtí, dobrý čich)
SUP HNĚDÝ (mrchožravý)
HADILOV PÍSAŘ (nápadně dlouhé nohy, krátká křídla - dobře běhá, špatně létá)
Řád: Hrabaví (Galliformes)
krátký, špičatý zobák; velké vole; silný svalnatý žaludek
noha hrabavá se silnými drápy
krátká, zaoblená křídla; nekoupou se, ale popelí se
přes den na zemi, nocují na stromech
samci mají často ostruhu; častá polygamie
hnízda na zemi, velký počet vajec
mláďata nidifugní
zástupci:
TETŘÍVEK OBECNÝ
TETŘEV HLUŠEC
JEŘÁBEK LESNÍ
BAŽANT OBECNÝ
KŘEPELKA POLNÍ
KOROPTEV POLNÍ
PÁV KORUNKATÝ (pochází z Indie)
PERLIČKA KROPENATÁ (bíle tečkovaná)
PERLIČKA SUPÍ
KROCAN DIVOKÝ (na hlavě a krku nápadné kožní záhyby a výrůstky)
Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes)
různorodá skupina (krátká křídla mají jen někteří!)
chybí vole
hnízdí na zemi nebo v rákosí
větší počet vajec
mláďata nidifugní
býložraví nebo všežraví
zástupci:
DROP VELKÝ (rychle běhá, ale také létá)
SLÍPKA ZELENONOHÁ (velmi protažené prsty bez plovací blány)
JEŘÁB POPELAVÝ (velký pták, dlouhý krk a nohy, velká křídla)
LYSKA ČERNÁ (lemovaná noha - jako potápky)
CHŘÁSTAL VODNÍ
Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
různý vzhled; plovací nohy; dobře vyvinutá kostrční žláza
dospělci v párech
mláďata nidifugní, nidikolní nebo polokrmivá
vodní a pobřežní biotopy
zástupci:
RACEK CHECHTAVÝ (bílý s černou kresbou na hlavě, letkách a ocase, hnízdí v koloniích)
RYBÁK OBECNÝ (vidlicovitý ocas - jako vlaštovky)
PAPUCHALK PLOSKOZOBÝ (pestře zbarvený zobák)
ČEJKA CHOCHOLATÁ
Řád: Měkkozobí (Columbiformes)
střední velikost
měkké ozobí; dvoudílné vole; chybí kostrční žláza, místo ní drobivý prach
pití sáním
při spánku nevkládají hlavu pod křídlo
mláďata nidikolní
kosmopolitní
zástupci:
HRDLIČKA ZAHRADNÍ
HOLUB SKALNÍ, HOLUB HŘIVNÁČ, HOLUB DOUPŇÁK
† DRONTE MAURICIJSKÝ ("blboun nejapný")
Řád: Papoušci (Psittaciformes)
velmi pohyblivá hákovitě zahnutá horní čelist
nejvyvinutější koncový mozek
šplhavé nohy; velké vole
mláďata nidikolní
zástupci:
AMAZOŇAN KUBÁNSKÝ
KAKADU ŽLUTOLÍCÍ (nápadná chocholka)
PAPOUŠEK RŮZNOBAREVNÝ
ANDULKA VLNKOVANÁ
PAPOUŠEK ŠEDÝ (žako)
PAPOUŠEK HYACINTOVÝ
Řád: Kukačky (Cuculiformes)
dlouhá křídla, dlouhý ocas
noha s vratiprstem
stromoví ptáci, zneužívají krmivé ptáky (hnízdní parazitizmus)
pohlavní dimorfismus
mláďata nidikolní
zástupce:
KUKAČKA OBECNÁ
Řád: Sovy (Strigiformes)
noční aktivita
oči směřují vpřed; mrkají horními víčky a mžurkou; hlavu otočí o 270°
nohy s drápy, vratiprst; bohaté opeření; neslyšný let
výkonný sluch a zrak
nemají vole, tvoří vývržky (nestravitelné zbytky)
hnízdí na stromech v dutinách
masožravec - zahnutý zobák
mláďata nidikolní
zástupci:
SÝČEK OBECNÝ
SOVA PÁLENÁ
VÝR VELKÝ
KULÍŠEK NEJMENŠÍ
SÝC ROUSNÝ
PUŠTÍK OBECNÝ
KALOUS UŠATÝ
Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)
noční aktivita; loví v letu
měkké opeření; široká hlava; dlouhá křídla; slabé krátké nohy s částečným vratiprstem
chybí vole
mláďata nidikolní
zástupce:
LELEK LESNÍ
Řád: Svišťouni (Apodiformes)
extrémní letoví specialisté (mohutná létací svalovina)
nemohou chodit po zemi
v letu loví potravu, dokonce i spí
mláďata nidikolní
zástupci:
RORÝS OBECNÝ (závěsná noha)
KOLIBŘÍCI (drobní, umí v letu setrvat na jednom místě, trubicovitý zobák, řada z nich opyluje rostliny)
Řád: Srostloprstí (Coraciiformes)
rozmanitý vzhled; pestré opeření
loví z číhané
některé prsty srostlé; zvětšené zobáky
mláďata nidikolní
zástupci:
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ
DUDEK CHOCHOLATÝ
VLHA PESTRÁ
MANDELÍK HAJNÍ
ZOBOROŽEC RUDOZOBÝ
Řád: Šplhavci (Piciformes)
stromoví; šplhavá noha (2 prsty vpřed, 2 prsty vzad)
tuhé opeření; dlouhý jazyk
hnízdí v dutinách
mláďata nidikolní
zástupci:
STRAKAPOUD VELKÝ
DATEL ČERNÝ
ŽLUNA ZELENÁ
KRUTIHLAV OBECNÝ (zvláštní obranné chování - krouživé pohyby hlavou a krkem, syčení - napodobují hady)
TUKAN OBECNÝ (obrovský, pestře zbarvený, pneumatizovaný zoban)
MEDOZVĚSTKY (mutualismus - vábí větší zvířata k hnízdům divokých včel, po zniční hnízda se živí larvami včel, voskem a zbytky medu)
Řád: Pěvci (Passeriformes)
malí nebo středně velcí, žádné mořské druhy
rozmanitá potrava
všichni staví hnízdo
hlavní znaky: šlachy na nohách, počet svalů v syrinxu
mláďata extrémně nidikolní
zástupci: v přehledu zástupců uvedeny pouze hlavní čeledi, rody jsou z nich jednoduše odvoditelné (případně využijte přehled na www.biolib.cz, oddíl pěvci)
skřivanovití
ťuhýkovití
konipasovití (štíhlí, dobře běhají po zemi)
vlaštovkovití (rychle létají, dlouhá křídla, vykrojený ocas)
sýkorovití
brhlíkovití (šplhají po kmenech stromů i hlavou dolů, bez opory ocasu)
pěnkavovití (silný kuželovitý zobák)
střízlíkovití
snovačovití
drozdovití
vrabcovití
žluvovití
strnadovití
šoupálkovití (šplhají jako datlové)
pěnicovití
špačkovití
krkavcovití (silný zobák, vyspělé chování)
… a mnozí další
Řád: Stepokurové (Pterocliformes) - dříve řazeni mezi měkkozobé
podobní kurům
dlouhý ocas; krátké nohy; holubí zobák
mláďata napájejí mokrým peřím na břiše
stepi, polopouště
zástupce:
STEPOKUR KIRGIZSKÝ (noha se 3 srostlými prsty, palec chybí)