Strunatci
Obecná charakteristika
většinou dvoustranná souměrnost
tělo tvořeno 3 zárodečnými listy (ektoderm, mezoderm, entoderm)
vzniká druhotná tělní dutina (coelom)
patří mezi druhoústé (ústní otvor se prolamuje na opačném konci těla, místo prvoúst řitní otvor)
v přední části hltanu se prolamují párové žaberní štěrbiny, které plní dýchací funkci (u vyšších obratlovců během embryonálního vývoje zanikají)
základ vnitřní kostry tvoří struna hřbetní (chorda dorsalis) - chrupavčitá opora těla, u evolučně vyšších živočichů se vyskytuje pouze v embryoálních stadiích (→ zatlačena páteří)
trubicovitá nervová soustava - vzniká ve stadiu neuruly vchlipováním hřbetní strany ektodermu
uzavřená cévní soustava (kromě pláštěnců, ti mají CS otevřenou); srdce na břišní straně těla, pod trávicí trubicí
trubicovitá trávicí soustava - prochází podélně středem těla, řitní otvor vyúsťuje vždy před koncem těla, a tak vzniká pravý (postnatální) ocas, kterým prochází páteř
ve ventrální části hltanu endostyl (žláza produkující sliz), u obratlovců z něj vzniká štítná žláza (endokrinní funkce)
hypofýza
PODKMEN: PLÁŠTĚNCI (Urochordata, Tunicata)
mořští živočichové, vývojově nejnižší strunatci
vakovité/soudečkovité tělo s jednovrstevnou pokožkou, která vylučuje rosolovitý plášť (tunica) - plášť tvořen tunicinem (polysacharid, který je podobný celulóze), může obsahovat i jehličky z uhličitanu vápenatého
CS: otevřená, srdce pohání krev oběma směry
DS: žaberní koš (mnoho štěrbin); u sumek a salp obžaberní prostor
VS: chybí, metabolity se ukládají v tuhém skupenství (tzv. ukládací ledviny)
®: rozmnožují se pučením (vznikají kolonie) nebo dochází k vnějšímu oplození; hermafrodité; nepřímý vývoj
vývojový zvrat (ontogenetická regrese) - larva je na vyšším vývojovém stupni než dospělec - larva: dvoustranně souměrná, nervová trubice + struna hřbetní (v ocasní části) → ocas upadne → larva usedne → dospělec: přisedlý, chybí struna hřbetní, pouze nervová uzlina
TŘÍDA: SUMKY (Ascidiacea)
larvy volně plovoucí s ocáskem (připomínají pulce), nepřijímají potravu (ale vytvořen ústní otvor na hřbetní straně těla, TS končí slepě)
dospělci přisedlí (trávicí trubice ve tvaru "U"), tvoří kolonie, jsou barevné
pravé sumky, pospolitky, zřasenky
TŘÍDA: SALPY (Thaliacea)
aktivní pohyb vypuzováním vody vyvrhovacím otvorem, někdy světélkují, složitá rodozměna
ohnivky, kruhosvalí, pásosvalí
TŘÍDA: VRŠENKY (Appendicularia)
dospělci si zachovávají larvální znaky - chorda, nervová trubice a ocas po celý život
tvoří schránky se síty a filtry, chybí obžaberní prostor
volně pohyblivé, pouze pohlavní rozmnožování, světélkují
PODKMEN: BEZLEBEČNÍ (Cephalochordata, Acrania)
volně pohybliví, mořští, obývají písčité mělčiny
znaky strunatců po celý život (chorda, NS)
chorda i v předním konci těla (» Cephalochordata), nemají lebku (» Acrania)
rybovité tělo, hřbetní a břišní ploutevní lem, ocasní ploutvička, rypec (rostrum)
mohutný segmentovaný sval (na bocích pod jednovrstevnou pokožkou - myomery oddělené myosepty ve tvaru "V")
nervová trubice v hlavové části mírně rozšířena (mozek a mícha nejsou rozlišeny), z nervové trubice odstupují dorzální míšní nervy
věnec brv kolem úst, mikrofágové (plankton)
smysly: světločivné a hmatové buňky
DS: celým povrchem těla, žaberní koš a žaberní štěrbiny (žábry z entodermu)
CS: nedokonale uzavřená (krev se vylévá v žaberní a ocasní oblasti); bez srdce, pouze žilný splav (ale mají žaberní srdce); krev je bezbarvá
TS: trubicovitá, tykadla kolem ústního otvoru, jaterní vak
VS: párovité ledvinovité kanálky vedle hltanu
pohlavní orgány naspodu těla po stranách hltanu; gonochoristé; nepřímý vývoj (asymetrická obrvená larva); vnější oplození
zástupce:
KOPINATEC PLŽOVITÝ (6 až 10 cm, noční živočich, ocasní ploutvička má tvar kopí (» kopinatec), ve dne zahrabán v písku, vyplouvá až v noci)
PODKMEN: OBRATLOVCI (Vertebrata, Craniata)
chrupavčitá nebo osifikovaná vnitřní kostra
hlava, trup, končetiny, ocas (× kruhoústí)
kostra:
páteř - osa těla, z obratlů, zatlačuje chordu
lebka - mozkovna a obličejová část (základem je 7 párových žaberních oblouků - u čelistnatců se jejich 1. pár přeměňuje na čelisti, nebo mizí)
končetiny - ploutve (vodní) × nohy, křídla nebo mizí (suchozemští)
vícevrstevná pokožka, škára
obvykle tělní pokryv: šupiny (kostní původ u ryb, kožní původ u plazů), peří (kožní derivát), srst (kožní derivát)
SS: výkonná, dlouhá vlákna příčně pruhovaných svalů, velké svalové skupiny; viscerální svalovina; kožní svalovina
NS: trubicovitá
centrální = mozek (postupný vývoj z 5 částí) + mícha
periferní = obvodové nervy
10 až 12 párů hlavových nervů + u některých nultý koncový nerv (nervus terminalis)
na dorzálních kořenech míšních nervů spinální ganglia
CS: u všech obratlovců uzavřená; srdce = srdeční svalovina (můstky); předsíně + komory; cévy mají vlastní mezodermový epitel; krevní barvivo hemoglobin
DS: žábry, nebo plíce + u některých přídatné dýchací orgány (plicní vaky)
VS: párové ledviny podél páteře (v bederní oblasti, pokud je rozlišená)
®: pouze pohlavní rozmnožování; vnější i vnitřní oplození (souvislost s přechodem na souš); vývoj většinou přímý (× kruhoústí, obojživelníci)
štítná žláza
Schematizovaný systém obratlovců:
nadtřída: BEZČELISTNACI (Agnatha)
třída: KRUHOÚSTÍ
nadřída: ČELISTNATCI (Gnathostomata)
třídy: PARYBY, PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY, SVALOPLOUTVÍ, OBOJŽIVELNÍCI (= bezblanní - ANAMNIA)
třídy: PLAZI, PTÁCI, SAVCI (= blanatí - AMNIOTA)