Web Biomach.cz prochází rekonstrukcí, obsah je průběžně doplňován.
funkce (resp. role v ekosystému)
rozklad dřevní hmoty, kostní hmoty, rohoviny
zpřístupňování živin pro ostatní organismy
akumulace a transformace těžkých kovů
produkce metabolitů - antibiotika
rozšíření - od severního pólu po tropy
schopné odolávat:
vysokým teplotám
suchu
zasolení
eukaryotní organismy
heterotrofní organismy - saprofytické, parazitické, mutualistické
stavba těla
kokální stélka
jednobuněčná
může být haploidní i diploidní
kvasinky
vláknitá stélka = hyfa
tubulární útvar s přepážkami či bez přepážek
typické látky
trehalosa
glykogen a ergosterol = zásobní látky
Hyfa
buněčná stěna
třívrstevná
vnější vrstva: laminarin, glukany
střední vrstva: rozpustný protein
vnitřní vrstva: pevný protein, mikrofibrily, chitin
přepážka (= septum)
rozděluje hyfu na úseky
odděluje reprodukční a vegetativní část
může být s otvorem či otvory - komunikace
fyziologické členění
apikální část
apikální růstová zóna = apex
prodlužovací růst - formování buněčné stěny a přepážek
neustále se rozpouští a znova staví, jak hyfa roste
tzv. polární růst - chemotaxe nebo fototaxe
absorpční zóna
absorpce živin a jejich transport
zóna stárnutí
ukládání pigmentů
komunikační část
zóna periferálního růstu
syntéza jader, mitochondrií, vakuol
izolovaná část
zóna bez růstových aktivit
dochází zde k diferenciaci pletiv
Mycelium
vzniká větvením a růstem hyfy
dochází k agregacím a fúzím hyf - vznikají pletiva - ta jsou základem pro vegetativní i generativní struktury houby
modifikace
rhizomorfy = překlenutí nevhodné niky
sklerocium = vytrvalá a odpočívající část
vegetativní - fragmentace stélky
produkce spor
pohlavní - dormantní
nepohlavní - okamžitě klíčí
původní založený na morfologii a biochemii - 4 oddělení
Myxomycota - hlenky
Chytridiomycota
Oomycota
Eumycota - pravé houby
současný systém - založený na molekularní biologii (sekvenace) - zástupci ze 3 říší
Fungi - tvoří tzv. pravé houby = Eumycota
Basidiomycota
Ascomycota
Zygomycota
Chytridiomycota
Stramenophyla
Oomycota
Hypochytriomycota
Labyrithulomycota
"Protista"
Plasmodiophoromycota
Dyctiostelida
Acrasiomycota
Myxomycota
Nádorovky = Plasmodiophoromycota
plasmodia - 2 typy
produkující spory = sporogenní
přezimující = cystogenní
2 infekční fáze
na kořenovém vlášení
v kortexu a centrálním válci kořene
životní cyklus
cystogenní plasmodium se po přezimování rozpadá -->produkuje primární zoospory = infikují vlášení rostlin
sporogenní plasmodium - dělení = produkce sekundárních zoospor - dostávají se do půdy a chemotaxí ke kořeni
zástupci
nádorovka kapustová = Plasmodiophora brassicacae
Spongospora subteranea - prašná strupovitost brambor
Buněčné hlenky
2 oddělení:
Dyctiostelida
Acasiomycota
Dyctiostelida
nepatrné rozměry
žijí v půdě, na organických substrátech
životní cyklus - několik vývojových fází: améba, agregáty améb, mikrocysty, spory
spory roznášeny členovci
améby se rozmnožují podélným dělením
za nevhodných podmínek tvoří mikrocysty
mohou se shlukovat a obalovat slizem = pseudoplasmodium
pseudoplasmodium formuje stopkové buňky - ty jsou základem sporoforu --> produkce spor
Acrasiomycota
nevytváří makrocysty
stopkové buňky klíčí
mohou mít bičíky
zástupci
Acrasis
Copromyxa
Pravé hlenky = Myxomycota
živí se fagocytózou
během svého životního cyklu vytváří 3 typy buněk
mnohojaderná somatická fáze - plasmodium
rezistentní fáze - sklerocium
reproduktivní fáze - tvorba sporoforu a produkce spor
většina jsou endosporické
spory produkují uvnitř sporoforu a jsou kryté
exosporické - pouze jeden řád
spory prosukují na povrchu sporoforu
rozlišujeme několik typů plasmodií
protoplasmodium
homogenní, pomalý tok cytoplasmy
produkuje jedno sporangium
aphanoplasmodium
větvené, rychlý tok cytoplasmy
phaneroplasmodium
masivní, výrazný tok cytoplasmy
dobře viditelné
Oomycota
samostatná vývojová skupina
podobnost s některými řasami
nefylogentická příslušnost k houbám
odlišná syntéza lysinu oproti Eumycotům
zásobní látkou jsou mycolaminariny
rozmnožování
pohlavní
anteridia (samčí) a oogonia (samičí)
oogonium produkuje oosféry (jedna-více) + hormon indukující tvorbu anteridií
mezi oogoniem a anteridiem vzniká fertilizační trubice - tudy putují jádra z anteridia
nepohlavní
produkce zoospor ve sporangiích
systém - přehled
Hypochytridiomycota
buněčná stěna obsahuje celulozu a chitin
rozmnožují se především nepohlavně
stélka podobná jako u Chytridiomycot
Labyrinthulomycota
mořské hlenky
paraziti nebo saprofyti
zástupci
Labyrinthula zosterae - atrofie na mořské trávě
Basidiomycota
přes 30 000 druhů
většinou terestrické
rozmnožování
rozmnožovací struktury
basidiokarp = plodnice
basidium - tvoří se v terminální buňce hyfy
basidiospora
haploidní
klíčí přímo - v tzv. klíček a pak v primární mycelium nebo nepřímo - tvoří sekundarní nebo nepohlavní spory
tělní struktury
primární, sekundární (dikaryotické) a terciální mycelium
pletiva (pseudoparenchym a plektenchym) se podílejí na tvorbě basidiokarpu
hymenium - výtrusorodá vrstva plodnice
dochází zde k meioze a karyogamii --> vznikají 4 bazidiospory
zástupci
rzi a sněti
paraziti rostlin
třída: Agaricomycetes
zahrnuje i hřibovité houby
pozor na záměnu některých zástupců:
žampion ovčí (lupeny růžové, pochva chybí) × muchomůrka jízlivá (lupeny bílé, pochva)
muchomůrka růžovka (dužnina po poranění růžoví, rýhovaný prsten) × muchomůrka tygrovaná (dužnina bělavá, prsten blanitý)
čirůvka májovka (lupeny bělavé, výskyt IV - VII) × závojenka olovová (lupeny růžové, výskyt VII - IX)
další zástupci: bedla vysoká, hlíva ústřičná, holubinky, liška obecná, václavka smrková
Ascomycota
somatické struktury
mycelium s přepážkami (s póry)
anastomózy - můstky mezi hyfami
rozmnožování
nepohlavní - konidie
konidie vyrůstjí z hyfy
jsou produkovány současně, ale v různých případech se na jejich tvorbě podílí různé části hyfy
pohlavní
plodnice = askokarp
různé tvary a modifikace
dikaryotické podhoubí tvoří výběžky, kde dochází ke splynutí jader (karyogamie) - tvorba výběžků - z nich vyrůstají vřecka (vřecko = ascus) --> ve vřeccích projdou diploidní jádra nejdříve meiózou a pak mitózou = vzniká 8 askospor
zástupci
Ascomycota zahrnují kvasinky, paraziti rostlin i rozkladače
Penicillium (konidie), Aspergillus
americké padlí angreštové, padlí jabloňové
hlízenka ovocná (monilióza)
paličkovice nachová (alkaloidy ergotomin, ergotoxin - farmacie) - „námel“
lanýž černý, smrž obecný
kvasinky (dříve samostatné endomycety) - pučení; alkoholové kvašení, kvasnice, dermatomykózy
Zygomycota
hyfy mnohojaderné, bez přepážek
v buněčné stěně obsažen chitin
dimofrické mycelium - vláknité i kvasinkovité formy
rozmnožování
nepohlavní
tvorba sporangiospor ve sporangiu
sporangium vyrůstá ze sporoforu (= specializovaná hyfa)
pohlavní
konjugace zygospor
zástupci
kropidlovec černavý
plíseň hlavičková
Chytridiomycota
většina saprofyti
buněčná stěna obsahuje chitin (většinou)
produkují zoospory - pohyblivé s bičíkem
většinou haploidní
rozmnožování - kopulace zoospor
jednobuněčná stélka, trubicovité mycelium bez přehrádek
zástupci
rakovinec bramborový
symbiotické komplexní organismy - dvě složky:
mykobiont (houba, většinou askospora) - minerály, živiny
fykobiont (sinice, řasa) - fotosyntéza
tělo: stélka (stavba: vrstva korová - fykobiont - mykobiont - vrstva korová - příchytná vlákna, hyfy)
korovitá - celou spodní stranou přirůstá k podkladu (lišejník zeměpisný)
lupenitá - rozprostřená do plochy, volné okraje laločnaté (terčovky)
keříčkovitá - větvená, upevněná v jednom místě (dutohlávky)
zástupci: terčovník zední, terčovka bublinatá, hávnatka psí, dutohlávka sobí, provazovka rozkvetlá, větvičník slívový, ...
rozmnožování:
pohlavní (tvorba plodnic - houba)
nepohlavní:
úlomky stélky
soredie (kulovité spletence houby s řasou)
izidie (drobné výrůstky stélky)
význam: průkopníci života, bioindikátory