Růst a vývoj rostlin
RŮST ROSTLIN = kvantitativní změna
nevratný proces, lze rozlišit tři fáze růstu:
1. zárodečná fáze (= embryonální)
malé tenkostěnné buňky, které se stále dělí, hodně cytoplazmy, velké jádro
hlavně v meristémech (vzrostné vrcholy)
2. prodlužovací fáze (= elongační)
buňky se nedělí, pouze se zvětšují, vakuoly se spojují a plní se buněčnou šťávou
velké požadavky na příjem vody
kratší než zárodečná fáze
3. rozlišovací fáze (= diferenciační)
dochází k diferenciaci pletiv
probíhá současně se zárodečnou a prodlužovací fází
vnější faktory růstu
světlo: nedostatek → etiolizace (= žloutnutí rostlin)
teplo: minimum × optimum × maximum
kyslík: dýchání
voda: elongační fáze
živiny: optimální množství
znečištění prostředí a UV paprsky růst zpomalují
vnitřní faktory růstu = fytohormony
syntetizovány rostlinou; vedení cévními svazky
stimulátory (povzbuzení činnosti)
auxiny: v dělivých pletivech
růst postranních a adventivních kořenů
dávají se do stimulátor
cytokininy - asi 20 druhů
kořeny + xylém
urychlení dělení buněk
regenerace; tvarování plodů; zpomaluje stárnutí
zvyšování výnosů z obilí, produkce biomasy
zvládání stresových situací (okus, extrémní teploty, ...)
gibereliny - asi 100 druhů
všechny rostlinné orgány
zvyšují dělení buněk
stimulují prodlužování prýtu; větší velikost plodů (réva)
vedení floémem
klíčení semen, zpomalují stárnutí
inhibitory (utlumení činnosti)
kyselina abscisová
tvoří se ve spících pupenech, semenech, hlízách
navozuje období klidu (= dormance)
opad listů; tvorba zásobních bílkovin v semenech
tlumí prodlužovací růst, urychluje stárnutí, brzdí metabolismus
stresové situace
ethylen
plynný hormon, který vzniká rozkladem chemických látek
ven se dostává průduchy (může tak ovlivnit jiné rostliny)
omezuje růst kořenů, prodlužování
urychluje dozrávání plodů (vpouští se do skladů s nedozrálým ovocem)
periodicita růstu
pravidelné opakování
denní: den (pomalejší růst) × noc (vyšší produkce auxinů > rychlejší růst)
roční: změny vnějšího prostředí (teplota, ...) – období klidu × období vegetace
růstová korelace
korelace = vzájemná souvislost/závislost
závislost růstu a vývoje jednotlivých částí
snaha o udržení celistvosti (např. řízek pouští kořeny)
nutné současné zastřihávání podzemních a nadzemních částí
apikální dominance
„vrcholová nadvláda“
nadvláda vrcholového pupenu, který brání růstu postraních (spících) pupenů
musí se vzít v úvahu např. při prořezávání stromů
regenerace (obnova)
fyziologická = přirozená obnova (obnova listů, sítkovic, ...)
patologická = uplatňuje se při poškození rostliny (vznik závalu při uříznutí větve, ...)
kalus - zacelené uříznuté části nediferencovanými buňkami
VÝVOJ ROSTLIN = kvalitativní změna
vývoj od zygoty (♂ + ♀ gamety) až do smrti (= ontogeneze)
kvalitativní změny (geneticky, životní podmínky)
čtyři fáze vývoje rostliny
1. embryonální fáze (od zygoty k dozrání semene)
2. vegetativní fáze (od klíčení semene; vznik vegetativních orgánů; pouze vegetativní rozmnožování)
3. dospělost (vznik reprodukčních orgánů; vegetativní i pohlavní rozmnožování)
4. stárnutí (převaha katabolických procesů); rostlina se nemnoží; končí odumřením rostliny)
vegetativní klid (= dormance)
snížení fyziologických funkcí
důsledek aktivity fytohormonů
dva typy:
a) vynucená: změna vnějších podmínek; lze ji přerušit (př. „barborka“ vykvete i v zimě)
b) z vnitřních příčin: hormonální snížení fyziologických fcí; nelze přerušit (př. některé kaktusy občas v létě)
klíčení semen
přechod z období klidu do období růstu)
nasávání vody (bobtnání)
faktory: vlhko, teplo, kyslík
životní cyklus
efeméry: vývoj trvá několik týdnů (ČR - osívka jarní; pouštní rostliny)
ozimy: naseje se na podzim, vyklíčí, přezimuje, kvete, sklizeň (obilí)
jednoleté: ontogeneze trvá jeden rok, přezimuje semeno (kopr, netýkavka)
dvouleté: 1. rok > listy, 2. rok > dospělost (mrkev, celer, česnek)
vytrvalé: monokarpické (kvetou jednou za život) × polykarpické (vykvétají a plodí vícekrát)
vernalizace (= jarovizace)
snížení teploty za účelem kvetení (kaktusy)
fotoperioda (= doba osvětlení)
fotoperiodismus = nároky rostlin na osvětlení
dlouhodenní: delší fotoperioda (konec jara, léto)
krátkodenní: kratší fotoperioda (podzim)
neutrální: nezáleží