Sekundární stavba rostlinných orgánů

KAMBIUM A SEKUNDÁRNÍ PLETIVA VODIVÁ

• • kambium produkuje deuteroxylém (druhotné dřevo) a deuterofloém (druhotné lýko) = sekundární vodivá pletiva

  • původ kambia je dvojí

    • • fascikulární kambium – vzniká z prokambia uloženého mezi xylémem a floémem v cévním svazku

      • interfascikulární kambium – vzniká sekundárně z parenchymatických buněk dřeňových paprsků

  • kambium většinou utvoří souvislý, uzavřený válec – kambium všech druhotně rostoucích orgánů tvoří propojený komplex

  • kambium tvořeno jednou vrstvou iniciál, které se po celou dobu jeho existence periklinálně (rovnoběžně s povrchem) dělí a produkují deriváty na obě strany

    • • dostředivě deuteroxylém, odstředivě deuterofloém

      • bezprostřední deriváty kambiálních iniciál jsou od nich morfologicky nerozeznatelné, tvoří spolu s ním tzv. kambiální zónu

  • kambiální iniciály jsou dvojího typu

    • • fusiformní iniciály – dlouhé úzké buňky produkující osový (axiální) systém s buňkami orientovanými v podélném směru (zahrnuje xylém, floém a s nimi spojený parenchym a sklerenchym)

      • paprskové iniciály – skoro izodiametrické buňky (stejný průměr ve všech směrech) produkující radiálně buňky paprsků většinou parenchymatického charakteru

      • při sekundáním růstu se udržuje stálý poměr mezi osovým a paprskovým systémem, fusiformní iniciály se můžou přeměnit na paprskové

  • v kořenech se kambium zakládá mezi floémem a xylémem z buněk středního válce (z pericyklu)

    • • floémové póly zůstávají vně kambia, xylém je orientován od kambia směrem do středu – kambium tedy zpočátku netvoří souvislý kruh (viz obrázek výše)

      • situace se ale vyrovná, protože směrem do středu produkuje kambium více buněk, takže postupně má i v kořeni tvar kruhu, resp. válce

  • činnost kambia bývá periodická – v našich podmínkách dělení neprobíhá v zimním období

Deuteroxylém

• • produkován kambiem do středu orgánu

  • vzhledem k periodicitě činnosti kambia je v něm možné rozeznat letokruhy (= přírůstky deuteroxylému za jeden rok)

    • • jarní dřevo: širší elementy s tenčími stěnami

      • pozdní dřevo: užší elementy se silnějšími stěnami

  • osový systém zajišťuje transport v podélném směru a mechanickou oporu (může mít i funkci zásobní, když jsou v něm živé buňky)

  • paprskový systém rozvádí látky v radiálním směru a slouží k ukládání zásobních látek

• nahosemenné rostliny

  • • osový systém homogenní bez sklerenchymatických vláken a parenchymu

    • paprsky tvořené parenchymatickými buňkami protaženými ve směru paprsku

• dvouděložné rostliny

  • • osový systém heterogenní: kromě článků cév a tracheid i sklerenchymatické a parenchymatické buňky

    • paprsky tvořené pouze parenchymatickými buňkami

• • po jisté době dojde k vyřazení xylémových elementů z funkce důsledkem přerušení vodního sloupce (nefunkční xylém je pak vyplněný vzduchem)

    • • ve starších letokruzích dochází k ukládání polyfenolických látek, např. tříslovin (tzv. jádrová dřeva)

      • kromě toho i ukládání různých gum a klejů nebo tvorba tyl (tyly = výrůstky živých parenchymatických buněk do lumen cévních elementů – ucpou je a zabrání např. šíření případné infekce)

Deuterofloém

• • produkován kambiem ve směru k povrchu orgánu

  • založen osový i paprskový jako u xylému – jsou ve stejné pozici

• nahosemenné rostliny

  • • osový systém tvořen sítkovými buňkami, sklerenchymem a parenchymem

    • paprsky tvořeny pouze parenchymem

• dvouděložné rostliny

  • • články sítkovic + jejich průvodní buňky, zásobní parenchym, mechanický sklerenchym

    • články sítkovic funkční obvykle jen jednu vegetační sezónu (× lípa, vinná réva – ty více sezón)