Buněčný metabolismus (základní dráhy)
ÚVOD DO BUNĚČNÉHO METABOLISMU
Metabolické dráhy dělíme na:
anabolické = účastní se syntézy sloučenin, spotřebovávají energii vzniklou při katabolických reakcích;
katabolické = oxidační pochody uvolňující energii ve formě energeticky bohatých sloučenin;
amfibolické = funkční spojení obou předchozích, vyskytují se na „křižovatkách“ metabolismu (spojky mezi 1. a 2.).
Primární úlohou základních metabolických drah je zpracování látek přijímaných v potravě:
GLUKÓZA
v procesu anaerobní glykolýzy metabolizována na pyruvát/laktát/ethanol, v aerobním prostředí na pyruvát a dále podstupuje oxidativní dekarboxylaci, mění se na acetyl-CoA a vstupuje do Krebsova cyklu
může podléhat konverzi na glykogen (svůj zásobní polymer) nebo se (zprostředkovaně z meziproduktů glykolýzy) účastnit pentózafosfátové dráhy, která dává vzniknout mj. ribóze
pyruvát a meziprodukty Krebsova cyklu poskytují uhlíkové skelety pro syntézu aminokyselin, acetyl-CoA je stavebním blokem mastných kyselin s dlouhým řetězcem a cholesterolu
může vznikat de novo procesem glukoneogeneze
MASTNÉ KYSELINY
získávány z potravy nebo syntézou de novo
ve tkáních podléhají beta oxidaci na acetyl-CoA (vstupuje do Krebsova cyklu, je zdrojem uhlíku pro cholesterol a další steroidy, v játrech tvoří ketolátky)
nebo jsou esterifikovány na acylglyceroly (přičemž triacylglyceroly [„tuky“] představují hlavní energetickou rezervu)
AMINOKYSELINY
nezbytné pro syntézu bílkovin
esenciální aminokyseliny se musí přijímat v potravě, postradatelné si tělo umí vyrobit samo transaminací z metabolických meziproduktů
po deaminaci se tvoří odpadní dusíkatá zplodina (amoniak, močovina, kyselina močová) a uhlíkový skelet vstupuje do Krebsova cyklu nebo tvoří glukózu cestou glukoneogeneze nebo vytváří ketolátky
aminokyseliny jsou také prekurzorem mnoha biologicky aktivních látek (nukleotidů či hormonů)
GLYKOLÝZA
základní metabolická dráha pro zpracování glukózy, ale i fruktózy a galaktózy
buněčná lokalizace: cytoplazma
reakce nejsou vázané na kyslík, může tedy probíhat i v anaerobním prostředí
umožňuje tkáním s významnou glykolytickou aktivitou přežívat krátké anoxické epizody (např. kosterní svaly při zátěži)
srdeční sval naopak ischemii bez dostatečného zásobení okysličenou krví snáší špatně (je designován na aerobní metabolismus)
patologie spjaté s defekty glykolytické dráhy:
hemolytické anémie - nedostatečná aktivita pyruvátkinázy
svalová únava - defekt fosfofruktokinázy
v rakovinných buňkách je glykolýza rychlejší než je potřeba pro Krebsův cyklus - nadprodukce pyruvátu, resp. laktátu, což vytváří kyselé vnitřní prostředí = laktacidóza (např. nedostatečností pyruvátdehydrogenázy)
Enzymy a reakce glykolýzy
Hexokináza
glukóza + ATP = glukóza-6-fosfát + ADP
kofaktorem kationty Mg2+
1. regulační enzym - inhibice produktem fosforylovaná glukóza nemůže unikat z buňky
Glukóza-6-fosfátizomeráza
glukóza-6-fosfát = fruktóza-6-fosfát
izomerizace na „souměrnou“ hexózu
Fosfofruktokináza
fruktóza-6-fosfát + ATP = fruktóza-1,6-bisfosfát
kofaktorem kationty Mg2+
2. regulační enzym - klíčový, vede k němu více inhibitorů i aktivátorů
Aldoláza
fruktóza-1,6-bisfosfát = glyceralgehyd-3-fosfát + dihydroxyacetonfosfát
triózafosfáty jsou vzájemně převoditelné, viz dále
Triózafosfátizomeráza
dihydroxyacetonfosfát = glyceraldehyd-3-fosfát
enzym má soudkovitý tvar, dokonce i s víčkem
Glyceraldehyd-3-fosfátdehydrogenáza
glyceraldehyd-3-fosfát + NAD+ + Pi = 1,3-bisfosfoglycerát + NADH + H+
oxidace substrátu a fosforylace, redukce koenzymu
energie oxidace aldehydu se spotřebuje na zabudování makroergního fosfátu
Fosfoglycerátkináza
1,3-bisfosfoglycerát + ADP = 3-fosfoglycerát + ATP
kofaktorem kationty Mg2+
vznik ATP substrátovou fosforylací (vrací se investice z reakce 1. a 3.)
Fosfoglycerátmutáza
3-fosfoglycerát = 2-fosfoglycerát
meziproduktem 2,3-bisfosfoglycerát
Enoláza
2-fosfoglycerát = fosfoenolpyruvát + voda
fosfát v pozici 2 se stává makroergním
kofaktorem Mg2+
Pyruvátkináza
fosfoenolpyruvát + ADP = pyruvát + ATP
spontánní přeměna enolypyruvátu na ketoformu
kofaktorem kationty Mg2+ a K+
vznik ATP
3. regulační enzym - allosterická inhibice ATP
Osud pyruvátu po glykolýze
Anaerobní podmínky
není možné reoxidovat NADH přenosem redukčních ekvivalentů dýchacím řetězcem až na kyslík
dochází ke kvasným (fermentačním) procesům, které vedou reoxidují NADH na NAD+
mléčné kvašení: pyruvát -(laktátdehydrogenáza, redukce pyruvátu, reoxidace NADH)- laktát
alkoholové kvašení: pyruvát -(pyruvátdekarboxyláza, dekarboxylce pyruvátu)- acetaldehyd -(alkoholdehydrogenáza, redukce aldehydu, reoxidace NADH)- etanol
Aerobní podmínky
pyruvát přenesen do mitochondrie, kde je oxidativně dekarboxylován na acetyl-CoA
tento proces zajišťuje multienzymový pyruvátdehydrogenázový komplex
tři enzymy: pyruvátdehydrogenáza (E1), dihydrolipoyltransacetyláza (E2), dihydrolipoyldehydrogenáza (E3)
pět kofaktorů: thiamin pyrofosfát (vázán k E1), kyselina lipoová (jako Lys lipoamid E2), koenzym A (substrát E2), FAD (vázán k E3), NAD+ (substrát E3)
výsledkem je redukovaný NADH, uvolněný CO2 a acetyl-CoA, který vstupuje do Krebsova cyklu
KREBSŮV CYKLUS
syn. cyklus kyseliny citrónové, cyklus trikarboxylových kyselin
řada reakcí, které katabolizují acetylové zbytky (ty vystupují ve formě acetyl-koenzymu A) a uvolňují redukční ekvivalenty (přenášeny NADH, FADH2) a oxid uhličitý = společná metabolická dráha sacharidů, lipidů i proteinů
buněčná lokalizace: matrix mitochondrie a vnitřní list vnitřní mitochondriální membrány
redukční ekvivalenty posléze vstupují do dýchacího řetězce, kde je jejich konečným akceptorem kyslík = nepřítomnost (anoxie) nebo částečný nedostatek (hypoxie) kyslíku způsobuje úplnou nebo částečnou inhibici cyklu
Enzymy a reakce Krebsova cyklu
Citrátsyntáza
acetyl-CoA (C2) + oxalacetát (C4) + voda = citrát (C6) + CoA
kondenzační reakce a následná hydrolýza thioesterové vazby CoA
Akonitáza
citrát (C6) = [cis-akonitát] = izocitrát (C6)
dehydratace a následná hydratace
Izocitrátdehydrogenáza
izocitrát (C6) + NAD+ = alfa-ketoglutarát (C5) + CO2 + NADH + H+
oxidace a dekarboxylace
Alfa-ketoglutarátdehydrogenázový komplex
alfa-ketoglutarát (C5) + NAD+ + CoA = sukcinyl-CoA (C4) + CO2 + NADH + H+
analogické pyruvátdehydrogenázovému komplexu (oxidativní dekarboxylace)
Sukcinyl-CoA-syntetáza
sukcinyl-CoA (C4) + Pi + ADP = sukcinát (C4) + ATP + CoA
jediná substrátová fosforylace
Sukcinátdehydrogenáza
sukcinát (C4) + FAD = fumarát (C4) + FADH2
oxidace enzymem vnitřní mitochondriální membrány
Fumaráza
fumarát (C4) + H2O = L-malát (C4)
hydratace
Malátdehydrogenáza
L-malát (C4) + NAD+ = oxalacetát (C4) + NADH + H+
oxalacetát se vrací do cyklu, viz 1. reakci
DÝCHACÍ ŘETĚZEC A OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE
syn. respirační řetězec, elektrontransportní řetězec
do elektrontransportního řetězce vstupují redukované koenzymy s „vysokoenergetickými“ elektrony
řetězec tvoří:
4 velké složky integrované ve vnitřní mitochondriální membráně (komplex I–IV)
2 pohyblivé složky (koenzym Q, cytochrom c)
ATP syntáza
integrované komplexy seřazeny vhodně za sebou, elektrony přechází samovolně ve směru zvyšujícího se redox potenciálu (komplex I –320 mV, komplex IV +820 mV)
energie přenosu elektronů se využije k čerpání protonů, čímž vzniká elektrochemický potenciál (viz dále)
komplexy jsou proteinového charakteru, ale protein neumí procházající elektrony „zpracovat“ – proto jsou tam obsažena redox centra:
flavinmononukleotid (FMN, riboflavin-5-fosfát)
koenzym Q (ubichinon)
železo-sirná centra (Fe-S) - s proteinem asociována disulfidickými můstky
hemové skupiny (hem a, b, c) - poslední členy řetězce (nejvyšší redoxpotenciál)
Přehled komplexů
komplex I = NADH-dehydrogenáza (oxidace NADH)
komplex II = sukcinátdehydrogenáza (součást reakcí Krebsova cyklu)
komplexy I a II předávají elektrony na koenzym Q
komplex III = komplex b-c1 (přijímá elektrony od koenzymu Q)
komplex IV = cytochrom c-oxidáza
pokud elektrony „přeskočí“ tyto komplexy, energie se uvolňuje najednou ve formě tepla – toho využívají například jarní rostliny, která tak rozpouští sníh
Oxidativní fosforylace
mitochondriální syntéza ATP: zajišťuje enzym vnitřní mitochondriální membrány ATP-syntáza
tvořen dvěma doménami:
F1 („ef jedna“): zanořena v membráně, 5 podjednotek, obsahuje vazebná místa pro ADP
FO („ef ó“): ční do mitochondriální matrix, různý počet podjednotek, tvoří tunel pro průchod protonů (ty se nashromáždily v mezimembránovém protoru, kam se dostaly při průchodu elektronů dýchacím řetězcem, viz výše)
ne vždy se ovšem elektrochemický gradient využije na tvorbu ATP (například v hnědém tuku) = netřesová termogeneze: protony putují před rozpřahovací (angl. uncoupling) protein, což vede ke „zkratu“, a vzniká jen teplo
BETA-OXIDACE MASTNÝCH KYSELIN
probíhá v matrix mitochondrie, před tím ale aktivace MK v cytoplazmě:
ATP + MK + CoA = (acyl-CoA-syntetáza) = acyl-CoA
následuje transport acyl-CoA do mitochondriální matrix (karnitin acyl-transferázy I a II):
acyl-CoA přenesen na karnitin, odštěpen CoA – průchod skrz přenašeč – acyl odstraněn z karnitinu, připojení CoA = acyl-CoA
Beta oxidace v matrix mitochondrie
základní reakce:
acyl-CoA [s n uhlíky] = (acyl-CoA dehydrogenáza) = enoyl-CoA + FADH2 (1. oxidace)
enyol-CoA + H2O = (enoyl-CoA hydratáza) = beta-hydroxyacyl-CoA (hydratace)
beta-hydroxyacyl-CoA = (beta-hydroxyacyl-CoA dehydrogenáza) = beta-ketoacyl-CoA + NADH
beta-ketoacyl-CoA = (beta-ketoacyl-CoA thioláza) = acetyl-CoA + acyl-CoA [s n–2 uhlíky]
uhlíkový skelet se zkracuje o dvouuhlíkaté acetyl-CoA, ty vstupují do Krebsova cyklu (viz výše)
mastné kyseliny s lichým počtem uhlíků – v posledním kroku vzniká v závěru propionyl-CoA, který se sledem dalších reakcí mění na sukcinyl-CoA (vstupuje záhy také do Krebsova cyklu)
mastné kyseliny = energeticky bohaté sloučeniny, např. z palmytoyl-CoA se získá 108 ATP
KATABOLISMUS AMINOKYSELIN
probíhá ve 3 hlavních krocích:
deaminace: odstranění alfa-aminoskupiny (vzniká amoniak), enzymy aminotransferázy
vznik močoviny: močovinový (ornitinový) cyklus, viz dále
zpracování uhlíkové kostry: postupná degradace skeletu na meziprodukty Krebsova cyklu
aa ketogenní: vzniká acetyl-CoA, acetoacetát (lysin, leucin)
aa keto- i glukogenní: isoleucin, tryptofan, tyrosin, fenylalanin, threonin
aa glukogenní: pyruvát, 2-oxo-glutarát, sukcinyl-CoA, fumarát, oxalacetát (zbylé aa)
každá aminokyselina/skupina podobných aminokyselin prochází odlišným sledem reakcí, na jejichž konci je právě některá z výše uvedených sloučenin, která vstupuje do Krebsova cyklu
Močovinový cyklus
Karbamoylfosfátsyntetáza
amoniak + hydrogenuhličitan + 2ATP = karbamoylfosfát + 2ADP + 2Pi
probíhá v mitochondrii
Ornitin-karbamoyltransferáza
karbamoylfosfát + ornitin = citrulin + Pi
přenos karbamoylu na ornitin, probíhá v mitochondrii
Argininosukcinátsyntetáza
citrulin + aspartát + ATP = argininosukcinát + AMP + PPi
probíhá v cytoplazmě
Argininosukcinátlyáza
argininosukcinát = arginin + fumarát
arginin je prekurzor močoviny, probíhá v cytoplazmě
Argináza
arginin = močovina + ornitin
ornitin se vrací zpět do cyklu, probíhá v cytoplazmě
K dalšímu čtení
Podrobnější kapitoly z biochemie přesahují rámec tohoto webu, který se zaměřuje především na středoškolskou biologii.
Vážné zájemce odkazujeme na oborovou literaturu (např. Voet et Voet: Biochemistry) či na jiné webové stránky věnované právě biochemii (např. E-ChemBook.eu [CZ] nebo The Medical Biochemistry Page [EN]).