Alelová analýza, Mendelovy zákony

ALELOVÁ ANALÝZA

Úplná dominance

Příklad: U plodů rajčete (Solanum lycopersicun) kóduje dominantní alela R červenou barvu, párová recesivní alela r barvu žlutou. Jaké potomstvo získáme křížením červenoplodého homozygota se žlutoplodým?

 

Při úplné dominanci nelze fenotypově odlišit dominantního homozygota od heterozygota. Provádí se proto zpětné B-křížení (= back křížení) – křížíme jedince s dominantním znakem s jedincem recesivním.

Neúplná dominance

Příklad: U nocenky (Mirabilis jalapa) je tmavě žlutá až okrová barva květů podmíněna homozygotní alelovou kombinací AA; alela A podmiňuje syntézu žlutého barviva anthoxantinu. Recesivní homozygoti aa mají květy bílé. Heterozygoti Aa nemají květy tmavě žluté, ale světle žluté. Jaké potomstvo získáme při křížení tmavě žlutého homozygota s bělokvětým?

Kodominance

Příklad: Zásadní teoretický i praktický význam má systém krevních skupin AB0, který tvoří skupiny: A, B, AB, 0. Všechny jsou určeny monogenně. V příslušném autozomálním genu mohou alternovat tři alely IA, IB, i. Alela i je vůči oběma ostatním úplně recesivní, alely IA a IB jsou úplně dominantní a navzájem kodominantní (projevují se obě, přičemž se navzájem neovlivňují). Jakými genotypy mohou být určeny jednotlivé krevní skupiny?

Dihybridismus

Příklad: U hrachu určuje gen A tvar semen (alela A – kulatá semena, alela a – svraštělá semena) a gen B určuje jejich barvu (alela B – žlutá barva semen, alela b – zelená barva semen). Jaké potomstvo můžeme očekávat při křížení homozygotního kulatého, žlutého hrachu se svraštělým, zeleným?

                       9 AB (kulatý, žlutý) : 3 Ab (kulatý, zelený) : 3 aB (svraštělý, žlutý) : 1 ab (svraštělý, zelený)

Letální efekt

Mendelovy zákony (jedno z možných znění)

1. Při vzájemném křížení homozygotů vzniká potomstvo, které je svým genotypem (a tudíž i fenotypem) jednotné. Všichni potomci F1 jsou jednotně heterozygotní (uniformita F1), a to bez ohledu na to, kolik jich vzniká a zda byla homozygotně dominantní jejich matka a homozygotně recesivní jejich otec, či naopak (identita reciprokých křížení).

2. Při vzájemném křížení heterozygotů vzniká potomstvo, které je genotypově (a tudíž i fenotypově) různorodé, přičemž poměrné zastoupení homozygotů a heterozygotů (a tudíž i dominantních a recesivních fenotypů) je pravidelné a stálé. Při tomto monohybridním křížení heterozygotních rodičů lze genotypy i fenotypy potomků vyjádřit poměrem malých celých čísel.

3. Při vzájemném křížení vícenásobných heterozygotů (jedinců heterozygotních ve větším počtu různých alelových párů, polyhybridů) vzniká genotypově a fenotypově různorodé potomstvo, v němž je pravidelné a stálé poměrné zastoupení genotypů a fenotypů, odpovídajících všem teoreticky možným kombinacím mezi dominantními a recesivními alelami všech sledovaných heterozygotních alelových párů. (= Mezi geny různých párů chromozomů je možno tolik kombinací, kolik je možných matematických kombinací mezi vzájemně nezávislými veličinami.)