Web Biomach.cz prochází rekonstrukcí, obsah je průběžně doplňován.
genové produkty řady genů spolu interagují, na sebe navazují, ve fenotypu se překrývají apod.
pokud budeme sledovat konečný produkt jejich působení (výsledný fenotyp), odhalíme změny ve fenotypových štěpných poměrech
nejlépe k tomu poslouží analýza potomstva v F2 generaci – změna počtu fenotypových tříd i číselných poměrů
přehled genových interakcí
reciproká interakce
epistáze
recesivní
dominantní
inhibice
komplementarita
multiplicita
duplicita nekumulativní
duplicita kumulativní
s dominancí
bez dominance
reciproká interakce (9:3:3:1)
alely dvou nebo více alelových párů se podílejí na vzniku řady forem odpovídajícího znaku a každá kombinace těchto alel má samostatný fenotypový projev
příklady:
tvar hřebínku u kohoutů kura domácího
zbarvení peří u andulky
barva lusků u papriky
barva pokožky u užovky Elaphe guttata
recesivní epistáze (9:3:4)
při tomto typu genové interakce je recesivně homozygotní konstituce epistatického genu nadřazena nad jakoukoliv konstitucí druhého (hypostatického) genu
gen B je hypostatický vůči A, je závislý na funkci a produktu dominantní alely epistatického genu A
produkt 1 je substrátem pro enzym 2, ve fenotypu ho lze detekovat
příklady:
barva květu u šalvěje je řízena 2 geny: gen P je zodpovědný za syntézu antokyanů, gen V za přeměnu červeného barviva na fialové – PV fialové, Pv růžové, pV a pv bílé květy
barva srsti u myši, bílá, černá a aguti, je podmíněna 2 geny
barva srsti u labradorů, černá, žlutá, čokoládová, je podmíněna 2 geny
Bombay fenotyp: fenotypový projev alel pro krevní skupiny IA a IB je ovlivněn alelou h: recesivní homozygoti v genu H/h netvoří prekurzor antigenů AB0 systému a mají tedy fenotyp shodný s jedinci krevní skupiny 0
dominantní epistáze 12:3:1
dominantní alela epistatického genu potlačuje projev dominantní alely druhého hypostatického genu
produkty se ve fenotypu překrývají
enzymy mají společný substrát, produkt epistatického genu je výkonnější
příklady:
žlutá, pastelově žlutá a bílá barva květu jiřiny
bílá barva kočky způsobena alelou W-, želvovinová kočka je genotypu ww
inhibice (13:3)
v podstatě obdoba dominantní epistáze
dominantní alela jednoho genu potlačuje fenotypový projev jiného genu, ale inhibiční alela zde nemá kromě tohoto potlačování dominantní alely žádný jiný účinek na fenotyp
inhibovaná alela se fenotypově projeví pouze tehdy, když jsou inhibiční alely v recesivně homozygotním stavu
příklady:
barva plodu u dýně – inhibice s recesivní epistází:
gen C (dominantní alela) je inhibitor genu P = všechny rostliny s genotypy CC a Cc mají bílé plody, genotyp cc může mít barevné (není inhibice P)
produkt genu P mění bílý prekurzor na zelený pigment, alela p je ale epistatická vůči genu G (genotyp pp – pořád bílé plody)
produkt genu G mění zelené barvivo na žluté (pokud není kombinace pp – nebylo by pak co měnit)
fenotypy: CPG, CPg, CpG bílé plody, cPg zelené plody, cPG žluté plody
komplementarita (komplementace) (9:7)
jde o spolupráci dominantních alel dvou a více spolupůsobících genů
každá z dominantních alel sama o sobě znak nevyvolá
příklady:
barva květu hrachoru: přítomnost obou genových produktů je nezbytná k vytvoření fialového barviva (de facto extrémní typ recesivní epistáze)
sluch je u člověka i králíka podmíněn 2 geny, přičemž přítomnost alespoň jedné dominantní alely od každého genu je nezbytná pro sluch
multiplicita
řada fenotypů je výsledkem působení více genů, tzv. multiplicitních faktorů
charakteristickým rysem těchto typů genových interakcí je stejnosměrné působení dominantních alel různých genů
tyto alely bývají označovány jako aktivní, zatímco recesivní alely jsou zpravidla funkčně neutrální
vzhledem ke stejnosměrnému působení bývají takovéto geny označovány stejným písmenem a rozlišení párů alel se vyjádří číselnými indexy (A1A1A2A2...AnAn)
podle toho, kolik alelických párů působí na vznik daného znaku, hovoříme o faktorech duplicitních, triplicitních atd. až obecně multiplicitních.
duplicita nekumulativní (15:1)
k vyvolání určitého fenotypu stačí přítomnost jenom jedné dominantní alely z kteréhokoliv alelického páru
jediným možným dalším fenotypem je nepřítomnost dominantní alely (a1a1 a2a2)
příklady:
tvar plodu u kokošky pastuší tobolky závisí na 2 genech: stačí pouze 1 dominantní alela, aby se vytvořila trojúhelníková tobolka místo oválné, nepočítá se přitom, kolik je přítomno aktivních alel
duplicita kumulativní s dominancí (9:6:1)
je totéž jako duplicita nekumulativní, ale navíc je intenzita znaku odstupňována podle počtu dominantních alel
ve fenotypovém štěpném poměru v F2 generaci lze rozlišit 3 fenotypy:
fenotyp vzniká jako výsledek kumulativního účinku alespoň dvou dominantních alel, přičemž nejméně jedna je z každého alelického páru (A1-A2-)
fenotypy podmíněné genotypy A1-a2a2, a1a1A2- nelze navzájem rozlišit
homozygotně recesivní stav v obou genech
duplicita kumulativní bez dominance (1:4:6:4:1 pro 2 geny)
účinky jednotlivých aktivních alel se sčítají bez ohledu na příslušnost k jednotlivým genům, rozhodující je celkový počet aktivních alel
takto nasčítaný výsledek působení jednotlivých genů označujeme jako aditivní účinek genů
tento typ genové interakce vede ke zvýšení počtu fenotypů v F2 generaci, počet tříd je úměrný multiplicitě, tj. počtu genů
genotypová hodnota závisí na počtu aktivních alel v genotypu, frekvence fenotypů vyjadřuje binomická věta
kumulativní faktory bez dominance jsou přechodem od monogenní k polygenní dědičnosti a od alternativní, diskontinuitní proměnlivosti k proměnlivosti spojité, kontinuitní a konečně od znaků kvalitativních, ke znakům kvantitativním (více viz v článku Monogenní, polygenní dědičnost a ***Kvantitativní genetika)
příklady:
u králíků je délka uší ovládána třemi geny: přítomnost každé dominantní alely v genotypu podmiňuje prodloužení boltce o 2 cm (recesivní homozygot má délku uší 10 cm, králík - dominantní homozygot ve všech třech genech má délku uší 22 cm)