Genové interakce

    • genové produkty řady genů spolu interagují, na sebe navazují, ve fenotypu se překrývají apod.

    • pokud budeme sledovat konečný produkt jejich působení (výsledný fenotyp), odhalíme změny ve fenotypových štěpných poměrech

    • nejlépe k tomu poslouží analýza potomstva v F2 generaci – změna počtu fenotypových tříd i číselných poměrů

přehled genových interakcí

    • reciproká interakce

    • epistáze

      • recesivní

      • dominantní

    • inhibice

    • komplementarita

    • multiplicita

      • duplicita nekumulativní

      • duplicita kumulativní

        • s dominancí

        • bez dominance

reciproká interakce (9:3:3:1)

    • alely dvou nebo více alelových párů se podílejí na vzniku řady forem odpovídajícího znaku a každá kombinace těchto alel má samostatný fenotypový projev

    • příklady:

      • tvar hřebínku u kohoutů kura domácího

      • zbarvení peří u andulky

      • barva lusků u papriky

      • barva pokožky u užovky Elaphe guttata

recesivní epistáze (9:3:4)

    • při tomto typu genové interakce je recesivně homozygotní konstituce epistatického genu nadřazena nad jakoukoliv konstitucí druhého (hypostatického) genu

    • gen B je hypostatický vůči A, je závislý na funkci a produktu dominantní alely epistatického genu A

    • produkt 1 je substrátem pro enzym 2, ve fenotypu ho lze detekovat

    • příklady:

      • barva květu u šalvěje je řízena 2 geny: gen P je zodpovědný za syntézu antokyanů, gen V za přeměnu červeného barviva na fialové – PV fialové, Pv růžové, pV a pv bílé květy

      • barva srsti u myši, bílá, černá a aguti, je podmíněna 2 geny

      • barva srsti u labradorů, černá, žlutá, čokoládová, je podmíněna 2 geny

      • Bombay fenotyp: fenotypový projev alel pro krevní skupiny IA a IB je ovlivněn alelou h: recesivní homozygoti v genu H/h netvoří prekurzor antigenů AB0 systému a mají tedy fenotyp shodný s jedinci krevní skupiny 0

dominantní epistáze 12:3:1

    • dominantní alela epistatického genu potlačuje projev dominantní alely druhého hypostatického genu

      • produkty se ve fenotypu překrývají

      • enzymy mají společný substrát, produkt epistatického genu je výkonnější

    • příklady:

      • žlutá, pastelově žlutá a bílá barva květu jiřiny

      • bílá barva kočky způsobena alelou W-, želvovinová kočka je genotypu ww

inhibice (13:3)

    • v podstatě obdoba dominantní epistáze

    • dominantní alela jednoho genu potlačuje fenotypový projev jiného genu, ale inhibiční alela zde nemá kromě tohoto potlačování dominantní alely žádný jiný účinek na fenotyp

    • inhibovaná alela se fenotypově projeví pouze tehdy, když jsou inhibiční alely v recesivně homozygotním stavu

    • příklady:

      • barva plodu u dýně – inhibice s recesivní epistází:

        • gen C (dominantní alela) je inhibitor genu P = všechny rostliny s genotypy CC a Cc mají bílé plody, genotyp cc může mít barevné (není inhibice P)

        • produkt genu P mění bílý prekurzor na zelený pigment, alela p je ale epistatická vůči genu G (genotyp pp – pořád bílé plody)

        • produkt genu G mění zelené barvivo na žluté (pokud není kombinace pp – nebylo by pak co měnit)

        • fenotypy: CPG, CPg, CpG bílé plody, cPg zelené plody, cPG žluté plody

komplementarita (komplementace) (9:7)

    • jde o spolupráci dominantních alel dvou a více spolupůsobících genů

    • každá z dominantních alel sama o sobě znak nevyvolá

    • příklady:

      • barva květu hrachoru: přítomnost obou genových produktů je nezbytná k vytvoření fialového barviva (de facto extrémní typ recesivní epistáze)

      • sluch je u člověka i králíka podmíněn 2 geny, přičemž přítomnost alespoň jedné dominantní alely od každého genu je nezbytná pro sluch

multiplicita

    • řada fenotypů je výsledkem působení více genů, tzv. multiplicitních faktorů

    • charakteristickým rysem těchto typů genových interakcí je stejnosměrné působení dominantních alel různých genů

    • tyto alely bývají označovány jako aktivní, zatímco recesivní alely jsou zpravidla funkčně neutrální

    • vzhledem ke stejnosměrnému působení bývají takovéto geny označovány stejným písmenem a rozlišení párů alel se vyjádří číselnými indexy (A1A1A2A2...AnAn)

    • podle toho, kolik alelických párů působí na vznik daného znaku, hovoříme o faktorech duplicitních, triplicitních atd. až obecně multiplicitních.

duplicita nekumulativní (15:1)

    • k vyvolání určitého fenotypu stačí přítomnost jenom jedné dominantní alely z kteréhokoliv alelického páru

    • jediným možným dalším fenotypem je nepřítomnost dominantní alely (a1a1 a2a2)

    • příklady:

      • tvar plodu u kokošky pastuší tobolky závisí na 2 genech: stačí pouze 1 dominantní alela, aby se vytvořila trojúhelníková tobolka místo oválné, nepočítá se přitom, kolik je přítomno aktivních alel

duplicita kumulativní s dominancí (9:6:1)

    • je totéž jako duplicita nekumulativní, ale navíc je intenzita znaku odstupňována podle počtu dominantních alel

    • ve fenotypovém štěpném poměru v F2 generaci lze rozlišit 3 fenotypy:

      • fenotyp vzniká jako výsledek kumulativního účinku alespoň dvou dominantních alel, přičemž nejméně jedna je z každého alelického páru (A1-A2-)

      • fenotypy podmíněné genotypy A1-a2a2, a1a1A2- nelze navzájem rozlišit

      • homozygotně recesivní stav v obou genech

duplicita kumulativní bez dominance (1:4:6:4:1 pro 2 geny)

    • účinky jednotlivých aktivních alel se sčítají bez ohledu na příslušnost k jednotlivým genům, rozhodující je celkový počet aktivních alel

    • takto nasčítaný výsledek působení jednotlivých genů označujeme jako aditivní účinek genů

    • tento typ genové interakce vede ke zvýšení počtu fenotypů v F2 generaci, počet tříd je úměrný multiplicitě, tj. počtu genů

    • genotypová hodnota závisí na počtu aktivních alel v genotypu, frekvence fenotypů vyjadřuje binomická věta

    • kumulativní faktory bez dominance jsou přechodem od monogenní k polygenní dědičnosti a od alternativní, diskontinuitní proměnlivosti k proměnlivosti spojité, kontinuitní a konečně od znaků kvalitativních, ke znakům kvantitativním (více viz v článku Monogenní, polygenní dědičnost a ***Kvantitativní genetika)

    • příklady:

      • u králíků je délka uší ovládána třemi geny: přítomnost každé dominantní alely v genotypu podmiňuje prodloužení boltce o 2 cm (recesivní homozygot má délku uší 10 cm, králík - dominantní homozygot ve všech třech genech má délku uší 22 cm)