Web Biomach.cz prochází rekonstrukcí, obsah je průběžně doplňován.

***Onkogenetika

= část genetiky zabývající se karcinogenezí (kancerogenezí) - tedy vznikem a vývojem nádoru, resp. rakoviny na pozadí genetických událostí

RAKOVINA

- rakovina je klinicky definována jako velký počet (až stovky) různých komplexních onemocnění, které se chovají různě v závislosti na buněčném typu, ze kterého vznikly – na molekulární úrovni jsou si ale velmi podobné, a proto je řadíme všechny do jedné skupiny
- všechny rakoviny sdílí dva charakteristivké rysy:
  - neregulovaná buněčná proliferace provázená abnormálním buněčným růstem a dělením
  - proces metastáze, kdy se rakovinné buňky šíří a invadují další části těla
- v normálních buňkách jsou tyto procesy buněčného cyklu pečlivě kontrolovány konkrétními geny, resp. jejich produkty – v nádorových buňkách ale dochází ke změně jejich exprese, v důsledku čehož buňka podléhá nádorové transformaci (deregulace v kontrolních bodech buněčného cyklu)

dělení nádorů
- - podle histiogeneze (podle tkáně, ze které pochází):
    - mezenchymální nádory (nádory vaziva, chrupavek, kostí, tukových buněk, leukémie...)
    - epitelové nádory
    - neuroektodermové nádory (nádory CNS a periferních nervů, ale také kůže)
    - smíšené nádory (germinální nádory: seminom, teratom)
  - podle biologického chování:
    - nepravé nádory (pseudotumory): hyperplazie, cysty
    - pravé nádory (tumory)
      - benigní (nezhoubné): nezakládají dceřinná ložiska, omezený růst, prostorově ohraničené (ale mohou orgány utlačovat)
      - maligní (zhoubné): zakládají dceřinná ložiska (metastázy), prorůstají do okolních tkání a ničí je

KARCINOGENY

- obecně chemická látka vedoucí k nádorové transformaci buňky a rozvoji rakoviny
- biochemické a molekulárně biologické dělení karginogenů:
  - DNA-reaktivní karcinogeny: všechny mutageny s prokázanou karcinogenní aktivitou
  - epigenetické karcinogeny: nevykazují mutagenní aktivitu, napomáhají však procesu karcinogeneze jinými mechanismy
    - stimulují buňku k proliferaci
    - ovlivňují receptory růstových faktorů a regulátorů na povrchu buněk
    - ovlivňují methylaci genů, které se účastní regulace buněčné proliferace (methylace genu rozhoduje o tom, zda nastane transkripce nebo nikoliv)
  - onkogenezi mohou vyvolat i některé onkoviry (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Oncovirus)

ONKOGENY

- - - KLASIFIKACE NÁDORŮ
      - URČUJE SE
        typing = stanovení histologického typu nádoru
        grading = stanovení stupně ztráty podobnosti nádoru z původní tkání
        staging = stanovení klinické pokročilosti onemocnění
        KLASIFIKACE TNM
        T = velikost primárního tumoru
        N = postižení lymfatických uzlin, do kterých odtéká lymfa z postižené oblasti (regionální uzliny)
        M = přítomnost vzdálených metastáz

- TUMOR-SUPRESOROVÉ GENY (= antionkogeny)zmutovaný tumor-supresorový gen není schopný inhibovat buněčné dělení
- funkce v buňce: regulace proliferace, diferenciace, apoptózy, reparace DNA
- následující schéma ukazuje souhru dvou tumor-supresorových genů, resp. jejich produktů = proteinů p53 a pRB

- onkogeny virového původu (virus Rousova sarkomu u ptáků, Simian sarcoma virus u opic)
  - karcinogenezi vyvolávají kvůli svému nadměrnéímu množství v buňce
- onkogeny buněčného původu - tzv. protoonkogeny (nemutovaná forma)
  - mutace stimuluje proliferaci buňky bez ohledu na její stav
  - mají velmi konzervativní sekvence (značná homologie mezi kvasinkami, drozofilou a člověkem)
  - jejich normální funkce v buňce: membránové receptory, proteinkinázy, transkripční faktory
- příklad protoonkogenu a jeho zvrhnutí - genová rodina ras (viz schéma)
  - v lidských tumorech jedny z nejčastěji mutovaných genů (> 30 % tumorů)
  - geny kódují signální molekuly (= Ras proteiny), které se účastní přenosu signálu od cytoplazmatické membrány do jádra - tento signál potom ovlivňuje růst a dělení buňky - většinou proto fungují v odpovědi na vnější růstové faktory
  - Ras proteiny jsou v inaktivovaném a aktivovaném stavu v závislosti na vazbě GDP/GTP (jsou to tzv. G-proteiny)
  - po aktivaci receptoru v membráně (například navázáním růstového faktoru) dojde k fosforylaci Ras proteinu, který tak přechází do aktivovaného stavu (s GTP) a fosforyluje další členy kaskády, která končí až u fosforylace a tím aktivace transkripčních faktorů v jádře - to v důsledku vede k expresi proproliferačních genů a dělení buňky
  - když protein Ras předá signál dál, sám sebe defosforyluje a stává se inaktivovaným (s GDP) × mutace v genu ras (pro Ras protein) ale způsobí, že GTP zůstává nehydrolyzováno, a protein Ras je tedy pořád aktivní a předává signál do jádra signál k dělení, i když k tomu není „nabádán“ růstovými faktory - buňka proliferuje, mutace zůstává i v ěch dalších, což vede k progresi nádoru

Page updated

Google Sites

Report abuse