Vazba genů

    • geny na jednom chromozomu jsou vzájemně vázané

    • soubor genů jednoho chromozomu tvoří vazbovou skupinu

    • počet vazbových skupin genů = haploidní počet chromozomů (= počet párů homologických chromozomů)

    • u organismů s odděleným pohlavím je počet vazbových skupin n + 1

      • například u člověka: ženy 23 vazbových skupin, muži 24 vazbových skupin

    • dihybrid AaBb, který má geny A a B uloženy na různých párech chromozomů, tvoří gamety genotypů AB – Ab – aB – ab v poměru 1 : 1 : 1 : 1

    • dihybrid AaBb, který má geny A i B uloženy v jednom páru chromozomů, tvoří gamety typu AB – Ab – aB – ab v odlišných poměrech

    • příčinou je crossing-over mezi nesesterskými chromatidami

      • vznikají gamety s nerekombinovanými (AB, ab) a rekombinovanými (Ab, aB) genotypy

      • pravděpodobnost crossing-over klesá se vzdáleností obou sledovaných genů

    • síla vazby (= vzdálenost mezi geny) se určuje Morganovým číslem (viz dále), které vyjadřuje podíl rekombinant a udává se v centimorganech (1 cM; 1 cM = 1 % rekombinant), k rekombinačnímu procesu dochází s relativně nízkou pravděpodobností

      • Morganovo číslo: p = rekombinované gamety / všechny gamety

      • Batesonovo číslo: c = nerekombinované / rekombinované gamety

    • určováním vzdáleností mezi geny na chromozomu lze sestavit chromozomové mapy, ty zachycují vzájemné pořadí genů a jejich relativní vzdálenost

    • pro určení podílu rekombinovaných gamet se užívá metody zpětného křížení hybrida s homozygotně recesivním jedincem

    • uspořádání cis: na jednom z homologních chromozomů leží společně dominantní alely, na druhém společně recesivní alely (AB, ab)

    • uspořádání trans: původní sestavy alel na homologních chromozomech dihybrida jsou Ab, aB (dominantní alela s recesivní na jednom chromozomu