Základní pojmy

GENETIKA

    • věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů

    • souvisí se schopností rozmnožování

      • pohlavní rozmnožování = nový jedinec vzniká splynutím dvou haploidních gamet → dochází ke kombinaci genetické informace

      • nepohlavní rozmnožování = nový jedinec vzniká z mateřské buňky, tkáně, orgánu → jedná se o klony se stejnou genetickou výbavou

    • zakladatel genetiky: Johann Gregor Mendel (1822–1884)

      • opat brněnského augustiniánského kláštera

      • na základě pokusů s rostlinami hrachu (křížení) nastínil základní pravidla dědičnosti (uveřejnil 1865, tiskem 1866)

      • Mendelovy zákony (pojmenování až ve 20. století), více v článku Alelová analýza, Mendelovy zákony

      • více o J. G. Mendelovi něm v tomto článku

ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY

    • gen = úsek DNA

    • genotyp = soubor genů organismu

    • fenotyp = soubor znaků organismu

    • jaderný genom = soubor genů jádra (existuje i genom plastidový či mitochondriální)

    • alela = forma genu

    • dominantní alela = převládající (A)

    • recesivní alela = potlačená (a)

    • homozygot = stejné alely téhož genu v chromozomu (AA, aa)

    • heterozygot = různé alely téhož genu v chromozomu (Aa)

    • monohybrid = sledujeme jeden znak

    • dihybrid = sledujeme dva znaky

    • parentální generace = rodičovská (P)

    • první filiální generace = 1. generace potomstva (F1)

    • druhá filiální generace = 2. generace potomstva (F2)

    • replikace = zdvojení molekuly DNA

    • transkripce = přepis genetické informace z DNA do mRNA

    • translace = překlad genetické informace do primární struktury bílkovin (za spoluúčasti tRNA a rRNA)

    • homologní chromozomy = chromozomy jednoho páru

    • heterologní chromozómy = chromozomy různých párů

    • karyotyp = soubor jaderných chromozomů

    • sesterské chromatidy = chromatidy jednoho chromozomu

    • nesesterské chromatidy = chromatidy různých chromozomů

    • chromatin = hmota v jádře složená z DNA a bílkovin (histonů – několik typů) → vytváří nukleohistonové vlákno

    • chromozom = útvar nesoucí genetickou informaci

      • prokaryotický chromozom – jedna kruhová molekula DNA × eukaryotický chromozom – lineární struktury uložené v jádře

      • jejich počet a tvar patří k druhovým znakům, mohou být různé velikosti a tvaru

      • na určitém místě (různé u různých typů) se nachází centromera, která se účastní dělení jádra

      • mohou být jednochromatidové nebo dvouchromatidové

      • počet chromozomů:

        • tělní buňky: 2 sady chromozomů – diploidní (2n)

        • pohlavní buňky: 1 sada chromozomů – haploidní (n)

      • dělení chromozomů:

        • chromozomy tělní (somatické) = autozomy

        • chromozomy pohlavní = gonozomy

    • replikace = zdvojení DNA (probíhá tedy v jádře)

    • exprese genu = realizace (vyjádření) genetické informace, na molekulární úrovni se uskutečňuje ve dvou fázích:

      • transkripce = přepis genetické informace z DNA do mRNA za účasti RNA-polymerázy, probíhá v jádře

      • translace = překlad genetické informace do primární struktury bílkovin (na kodóny mRNA se při průchodu ribozomem navazují svými antikodóny molekuly tRNA, nesoucí molekuly aminokyselin, mezi nimi vzniknou peptidické vazby, a tak vzniká polypeptidický řetězec), probíhá na ribozomech v cytoplazmě

    • při dělení buněk dochází nejprve k dělení jádra (karyokineze), poté se dělí buňka samotná (cytokineze)

    • rozlišujeme dva typy dělení:

      • mitóza = počet chromozomů dceřinné buňky je shodný s počtem chromozomů buňky mateřské („klasické“ dělení buněk: 2n → 2n)

      • meióza = počet chromozomů dceřinné buňky je poloviční v porovnání s buňkou mateřskou, dochází k jeho redukci (2n → n), uplatňuje se při vzniku gamet

        • segregace (rozdělení) = z každého chromozomového páru se do gamety chromozom buď od otce, nebo od matky

        • kombinace chromozomů = každá gameta vybavena haploidním počtem chromozomů, ale v každé gametě jejich jiná kombinace

        • rekombinace chromozomů = v profázi prvního meiotického dělení může dojít k překřížení (crossing-over) homologických chromozomů tvořících tzv. bivalenty a výměně části genetické informace